Že se vyplatí zeleninu ve velkém zařadit do jídelníčku, si asi připomínat nemusíme. Je to totiž bohatý zdroj vitamínů a minerálů, které se ale varem při přípravě jídel mohou částečně vytratit. Co ale nikdy nezmizí, je vláknina, ta totiž bývá obsažena opravdu ve všech plodinách. Zelenina prostě patří do každého jídla, ať se jedná o ta ryze vegetariánská, nebo masitá. Použití zeleniny při přípravě omáček se liší hlavně podle toho, odkud daný recept pochází. Zatímco jižanské recepty více pracují s plodovou zeleninou v podobě rajčat či paprik, středoevropská kuchyně vsadila hlavně na zeleninu kořenovou, která se i v našich podmínkách dala vypěstovat snadno a hlavně ji bylo možné dlouhodobě uskladnit v každém sklepě.

NA MNOŽSTVÍ ZELENINY NEŠETŘETE

Pokud máte velké pěstitelské ambice, pusťte se do předpěstování vlastní sadby zeleniny. Jen si pečlivě naplánujte, jakou zeleninu potřebujete a hlavně v jakém množství. Pokud jste zvyklí připravovat pokrmy jen z čerstvé zeleniny, bude vám jí stačit menší množství v porovnání s tím, když budete chtít vařit omáčky i pro dlouhodobé uchování. Taková rajčatová nebo třeba cuketovo-papriková omáčka se dají i zavařit, takže po nich jako po základu pro vaření sáhnete klidně i v zimě. V případě, že některou zeleninu potřebujete jen v menším množství, můžete si v našich zahradnických centrech pořídit už předpěstovanou sadbu, která se na záhony vysazuje ideálně po polovině května.

VELKOU A ČASOU ÚRODU ZAJISTÍ ROUBOVANÁ SADBA

V případě, že chcete sklízet co nejdříve, vyzkoušejte sadbu roubované zeleniny. Ta je příslibem silných a zdravých rostlin, které začnou brzy plodit a zároveň mají mnohem delší vegetaci ve srovnání s rostlinami vypěstovanými klasickým výsevem. V případě roubované sadby zahradnická centra každý rok nabízejí především různé odrůdy rajčat, paprik nebo také lilek.

STAŇTE SE KRÁLEM ZELENINOVÝCH OMÁČEK

Do omáček se hodí zelenina poměrně různorodých vlastností.

Zatímco do hutných receptů využijete především kořenovou zeleninu v podobě mrkve, petržele, pastiňáku či křenu, do lehkých letních jídel se pak skvěle hodí rajčata, papriky, lilky, cukety nebo oblíbená odrůda dýně Hokkaido.

Během podzimu a zimy pak vsaďte třeba na topinambur či již zmíněný křen.

Lilek, král italských omáček

Tato plodová zelenina se v české kuchyni stále ještě pere o pozornost, ale kromě toho, že se dá zapékat, bude skvěle fungovat i jako jedna ze surovin v omáčkách. Dobře se kombinuje například s rajským protlakem. Pro přípravu omáček se hodí všechny odrůdy této teplomilné zeleniny.

Výsev: předpěstování v únoru a březnu

Cukety a tykve

Velkou výhodou vlastně všech tykví je jejich velká produkce. I jediná rostlina dokáže po celé léto neustále plodit, přičemž postupnou sklizní tvorbu plodů podpoříte. Tento efekt je viditelný třeba u cuket, které nesmí chybět v žádné lehké zeleninové omáčce. Jejich plody jsou typické větším obsahem vody, zatímco tykev muškátová nebo Hokkaido jí obsahují mnohem méně, takže se hodí i do trochu hutnějších omáček.

Výsev: přímý na záhon v květnu, předpěstování ve skleníku v dubnu nebo květnu

Výraznou chuť dodá kořenová petržel

Na záhonech s dobře zpracovanou zeminou se dá vypěstovat také petržel kořenová. Ta se hodí nejen do polévek i omáček. Její výhodou je také dlouhodobé skladování ve sklepě v bedýnkách s pískem, je možné ji ale také nakrájenou zamrazit.

Výsev: pouze přímý výsev na záhon v březnu a dubnu

Pastiňák, přechod mezi mrkví a kořenovou petrželí

Další omáčkovou zeleninou je pastiňák, který vzhledem připomíná petržel, ale chutí se blíží spíše ke sladší mrkvi. Jeho pěstování je poměrně praktické, pastiňák se dá totiž sklízet i přes zimu, je to totiž přezimující zelenina.

Výsev: přímý výsev v březnu a dubnu

Pórek, cibule a česnek

Tuto trojici je možné označit pojmem jedlé cibuloviny. Především česnek a cibule tvoří naprostý základ české kuchyně. Zatímco česnek se pěstuje ze sadby v podobě jednotlivých stroužků, pórek a cibuli je pak možné vysévat. V případě cibule je pak další možností výsadba cibule sazečky, která o měsíc uspíší sklizeň. Cibule vypěstovaná ze semen je ovšem skladovatelná mnohem déle, je tedy jen na vás, jakou variantu upřednostníte.

Výsev: přímý výsev pórku v březnu a dubnu, přímý výsev cibule od února do března, oba druhy se ovšem dají i předpěstovat ve skleníku v sadbovačích v průběhu dubna

Mangold, tak trochu jiný špenát

Kromě pestrobarevných odrůd si na mangoldu zamilujete také jeho přezimování, ani mráz ho totiž nespálí. Každá odrůda chutná trochu jinak, proto bude nejlepší, když si je vyzkoušíte a sami poznáte jejich chuťové možnosti. Hodí se například do smetanových omáček.

Výsev: přímý v březnu a dubnu