Jen málokterá skupina rostlin dokáže vykvést v tak výrazných odstínech a v takové intenzitě jako letničky. Vítejte ve světě květin, které vaši zahradu, terasu i balkón zaplaví tou nejbarevnější duhou. Nenechte si utéct jejich sezonu a pusťte se do plánování. Co všechno vám pomůže při výsevu a kdy se do něj vůbec pustit?
Letničky jsou v mnoha ohledech opravdu jedinečné, a ačkoliv jsou často považovány za náročné květiny, musíme je trochu omilostnit. Přece jen nás za pravidelnou údržbu spočívající v zálivce a hnojení potěší vydatným kvetením, které většinou začíná v červnu nebo červenci a u některých druhů pokračuje do konce září. Mezi těmito květinami najdete rostliny nejen do klasických letničkových záhonů určených hlavně pro okrasu, ale také do nádob na terasu nebo balkón. Pokud se vrátíme k záhonovým letničkám, i tady je rozhodně z čeho vybírat. Kromě nízkých kompaktních druhů, ze kterých na záhonech vytvoříte pestrou obrubu nebo jakýkoliv ornament, si zamilujete i letničky k řezu či na sušení, léčivky, zajímavé popínavky nebo rostliny pro opylovače.
Letničky z vlastního výsevu
Pokud na předpěstování nemáte podmínky, čas nebo vám to jednoduše přijde moc pracné, určitě se vám vyplatí počkat do dubna nebo května, kdy vám v našich zahradnických centrech nabídneme předpěstované sazenice, které už stačí jen vysadit do zahrady. Pokud ale letničky potřebujete ve větším množství, pusťte se do předpěstování. U některých druhů si dokonce můžete vybrat, jestli semínka vysejete rovnou na záhon, nebo předpěstujete za oknem nebo ve skleníku. Výhody přímého výsevu rovnou na záhon jsou nesporné. Tato metoda snadného a rychlého pěstování je běžná hlavně u méně náročných letniček s krátkou dobou klíčení a s dobrou klíčivostí. Semínka stačí jednoduše rozhodit na povrch záhonu, lehce zahrnout zeminou a zhutnit. Přímý výsev velmi dobře snáší například měsíček, chrpa, sluncovka neboli kalifornský máček, slunečnice nebo černucha. Další skupinou jsou rostliny, které klíčí o něco déle nebo potřebují speciální pěstební podmínky, ty pak vysévejte do truhlíků za oknem nebo ve skleníku. Předpěstování si zaslouží například astry, ostálky, lobelky, sanvitálie nebo gazánie. Některé z těchto květin si ale poradí i s přímým výsevem. Požadavky na předpěstování včetně termínu výsevu najdete na zadní straně sáčku s osivem.
Na předpěstování jděte chytře
Jakmile budete mít jasno, jaké květiny budou zdobit vaši zahradu, určitě si promyslete, co všechno budete na předpěstování potřebovat. Zatímco u letniček pro přímý výsev si doslova vystačíte jen s vlastníma rukama a s osivem, u druhů určených pro předpěstování si do nákupního seznamu napište výsevní substrát, který usnadňuje a urychluje díky lehké struktuře klíčení. Stejně tak se neobejdete bez pěstebních nádob. Kromě plastových květináčů a sadbovačů se vám budou hodit i praktické „mini skleníky“ s víkem, pod kterým udržíte potřebnou vlhkost. Dobrou volbou ale budou také rašelinné květináče nebo sadbovací tablety Jiffy. Jejich přidanou hodnotou je snadná rozložitelnost v půdě, takže vypěstované rostliny sázíte i včetně těchto pomocníků bez nutnosti další manipulace.
Několik praktických rad pro výsev
- Hloubka výsevu se liší druh od druhu. Všeobecně platí, čím drobnější semínko, tím mělčí výsev. Drobná semena lobelek nebo petúnií se vysévají opravdu mělce, vlastně se jen rozhodí na substrát a lehce zatlačí rukou. Větší semínka se pak zasypávají slabší vrstvou substrátu o síle většinou dva až čtyři milimetry.
- Větší semena se silnou slupkou se mohou nechat několik hodin namáčet ve vodě, čímž se výrazně urychlí růst klíčku. Přesně tak je to například u tvrdých semen hrachoru.
- Zatímco velká semena můžete po jediném kuse vysévat do samostatných sadbovačů, drobná semena lobelek i jiných letniček se vysévají po několika kusech. Pokud je vysejete do rašelinných květináčů nebo sadbovačů, odpadne vám složité přepichování.
- Tablety Jiffy nebo rašelinné květináče oceníte hlavně u těch druhů, které nechcete přesazovat nebo přesadbu špatně snášejí. Můžete do nich vysít například hrachory, lichořeřišnici nebo třeba slunečnici.
Kdy a co vysévat?
Únorový výsev pod sklo – fiala, gazánie, hledík, jiřinka, kobea, krásenka, nestařec, tunbergie, lobelka, sanvitálie
Březnový výsev pod sklo – aksamitníky, astra, fiala, gazánie, hledík, jiřinka, kobea, krásenka, lichořeřišnice, lobelka, nestařec, ostálka, statice, šrucha, povijnice, slaměnka, tunbergie, sanvitálie
Dubnový výsev pod sklo – aksamitníky, astra, fiala, hrachor, jiřinka, krásenka, lichořeřišnice, ostálka, statice, šrucha, povijnice, slaměnka, sanvitálie
Výsev na záhon v březnu – černucha, chrpa, ostrožka, sluncovka
Výsev na záhon v dubnu – astra, černucha, chrpa, fazol, hrachor, lichořeřišnice, měsíček, ostrožka, sluncovka, slunečnice, šrucha, povijnice, slaměnka
Jak to s těmi letničkami je?
Letničky možná také znáte jako rostliny jednoleté. Jak už samotný název napovídá, jedná se o rostliny na jeden rok nebo také na jedno léto. Během jediné sezony stihnou vyklíčit, narůst, vykvést a vytvořit spoustu semen, díky kterým se některé druhy dovedně šíří dál. Jsou to tedy neskuteční sprintéři, kteří toho musí hodně stihnout za krátkou dobu. Aby to ale nebylo jednoduché, možná jste se už někdy setkali také s označení pravá nebo nepravá letnička. Tyto květiny k nám v naprosté většině přicestovaly z jiných koutů světa, hodně jich pochází například z Ameriky, některé pak z Austrálie či Asie. Ve své domovině některé rostou jako trvalky, teprve až u nás jejich životní cyklus zastaví zima. Pokud se tedy jedná v domovině o trvalky, u nás je označujeme jako letničky nepravé. Dobrým příkladem je například hledík, který při mírné zimě dokáže i u nás přezimovat, bohatě narůst a vykvést s předstihem před čerstvě vypěstovanou sadbou. Mezi letničky pravé patří například černuchy známé také jako nevěsty v trní. Tyto květiny se chovají jako jednoletky i v původní domovině.
Text: Peukertová; foto: Shutterstock, Nohel Garden
