Banánovník cestovatel

Nebudeme rozhodně přehánět, když banánovník označíme za jednu z nejvýznamnějších hospodářských rostlin. V kultuře se pěstuje už více než tři tisíce let. Jeho původní domovinou byla zřejmě Asie, odkud se postupně rozšířil do tropických a subtropických oblastí celého světa. V domácích podmínkách se ovšem většinou pěstují méně vzrůstné odrůdy zmíněného banánovníku špičatého. Mezi běžnou odrůdu patří třeba Dwarf Cavendish s typickou purpurovou kresbou na listech. I když se většina pěstitelů těší na vlastní sklizeň banánů, ve skutečnosti se jí dočká jen málokdo. I bez plodů je ale banánovník zajímavou pokojovou rostlinou, která může časem hlavně v zimní zahradě dorůst impozantních rozměrů.

Co všechno mu musíte dopřát:

• Banánovník je náročný hlavně na dostatek světla. Bude mu vyhovovat místnost s rozptýleným světlem nebo občasné sluneční paprsky. Přímý úpal vhodný ovšem není.
• Velké listy už předem prozrazují, že rostlina kvůli výparu přichází o dost vody, kterou bude nutné průběžně doplňovat zálivkou. Zalévejte pravidelně a rovnoměrně. Vyvarujte se dlouhodobého sucha i zamokření. Zlatá střední cesta se vám u banánovníku vyplatí.
• Kromě vydatné zálivky mu dopřejte i místnost s vyšší vzdušnou vlhkostí. Banánovník buď můžete rosit, nebo květináč postavte na misku s vlhkým štěrkem.
• Velké listy fungují jako lapač prachu, proto je nejlépe každý měsíc otřete vlhkou utěrkou.
• Od května do října každé dva týdny přihnojte tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. Banánovník je náročný hlavně na dusík a fosfor, které využije při svém bujném růstu.
• Mladší rostliny se v jarním období přesazují do substrátu pro pokojové rostliny, do kterého můžete ještě přimísit listovku. Starší rostliny přesazujte jen po několika letech. Mohutné několikametrové kusy se už většinou nepřesazují, jen se jim v květináči vyměňuje horní vrstva zeminy.
• U báze stonku připomínajícího kmínek často vyrůstají dceřiné rostliny. Pokud vytvoří více než čtyři listy, můžete je oddělit od mateční rostliny. Mladá rostlina by ovšem už měla mít svůj vlastní kořenový systém.
• Banánovník je náročný také na teplotu. Od jara do léta mu vyhovuje rozmezí 20 až 25 °C. V zimě by teplota neměla klesat pod 15 °C.
• U starších rostlin běžně usychají spodní listy. Jedná se o přirozený proces spojený s růstem banánovníku do výšky. Zatímco v horní části přirůstají listy nové, v té spodní se s těmi nejstaršími postupně rozloučíte.
• O něco horší je usychání okrajů nebo konců listů. Většinou se tak projevuje suchý vzduch nebo vysychání zeminy.
• Pokud jste se přece jenom dočkali vlastních plodů, počítejte s postupným úhynem odplozené rostliny. Ani tehdy ale její život tak úplně nekončí, u báze stonku totiž většinou vyroste hned několik postranních výhonů.