Interiérová „pohodářka“ difenbachie

27.12.2023

Určitě ji není nutné nijak zdlouhavě představovat. Už před několika desetiletími nemohla difenbachie chybět v žádné domácnosti, a do té pak přinášela kousek amerického pralesa. Kromě toho, že je na pěstování poměrně nenáročná, potěší i krásnými odrůdami i tím, že je to čistička vzduchu.

Už na první pohled difenbachie (Dieffenbachia) napovídá, že patří do druhově bohaté čeledě áronovitých (Araceae) rostlin. Jejími příbuznými jsou například oblíbené monstery nebo toulcovky, které v našich domácnostech také běžně pěstujeme. Za původní domovinu difenbachie, která dostala do vínku český název mramornatka díky svým různě zbarveným listům, se považují tropické lesy Střední a Jižní Ameriky. Už z tohoto původu je jasné, že půjde o teplomilnou rostlinu náročnější na vyšší vzdušnou vlhkost, ale určitě se jejího pěstování nijak neobávejte, difenbachii se daří v naprosté většině interiérů včetně kanceláří. V zahradnických centrech se můžete setkat hned s několika zajímavými odrůdami, které se liší výškou i velikostí listů. Na prvním místě si ale všimnete kresby a barvy listů, která se vesměs pohybuje ve škále zelených, žlutých a bílých odstínů. Listy mohou mít světlé „stříkance“, velkoplošnou světlou kresbu, ale mohou být i celé zbarvené do studeně zelených odstínů. Mezi nejčastěji pěstované druhy patří Dieffenbachia seguine, Dieffenbachia maculata nebo třeba o něco mohutnější Dieffenbachia bowmanii. Nejvíc pestrolistých odrůd ale určitě zaznamenáte u druhu Dieffenbachia seguine.

Dominantní solitéra

V domovině difenbachie dorůstá značných rozměrů a je pro ni typický většinou delší odlistěný kmínek. I vzrůstné odrůdy pěstované v interiéru mají tendenci spodní část kmínku vyholovat, proto je dobré u starších rostlin po dlouhých letech provést zmlazení, které difenbachii dostane znovu do kondice. Tato pokojovka snese seříznutí až na délku okolo deseti centimetrů. Rozhodně nemějte pocit, že ji tímto radikálním přístupem poškodíte, velmi rychle totiž znovu obroste a vy se budete moct zase těšit z květiny plné dekorativních listů. Pokud ale nemáte na větší odrůdy vysoké až 1,5 metru dost místa, rovnou se pusťte do pěstování kompaktních rostlin. Ty většinou mívají i o dost drobnější listy. Zatímco tyto kultivary vyniknou i ve skupině s dalšími pokojovkami s dekorativními listy, vysokým odrůdám dopřejte pozici velkorysé solitéry, která z každé místnosti udělá zelenou džungli podobně jako monstera.

Co všechno jí musíte dopřát:

Difenbachiím všeobecně vyhovuje místnost s rozptýleným světlem nebo lehký polostín. Extrémní úpal jim dobře nedělá. V úplném stínu zase přijdete o barevné skvrny, které se intenzivně tvoří jen ve světlých místnostech.
Zálivka by měla být pravidelná hlavně od jara do konce léta, na podzim ji trochu omezte. Nejlepší variantou je voda dešťová. Zalévejte ovšem nejlépe tehdy, když vyschne několik centimetrů zeminy v květináči. I tady stejně jako u většiny pokojovek platí, že by květináč neměl stát dlouho ve vodě.
Protože difenbachie pochází z tropických lesů, kde je vysoká vzdušná vlhkost, i u nás bude občas potřebovat trochu osvěžit. Květináč tak můžete postavit na misku s keramzitem, rostlinu občas sprchujte nebo jenom roste.
Velké listy jsou doslova lapačem prachu, proto je nejlépe každý měsíc otřete vlhkou utěrkou.
Od dubna do září každé dva týdny přihnojte tekutým hnojivem pro pokojové rostliny okrasné listem.
Na jaře můžete starší rostliny přesadit do trochu většího květináče. Difenbachii prospěje nejvíc hrubší mírně drolivý substrát, ale můžete použít i typ pro pokojové rostliny.
Spodní listy čas od času začínají usychat, což je přirozený proces. Jakmile začnou žloutnout, rovnou je odstřihněte u kmínku nůžkami.
Za nejlepší se považuje místnost s teplotou nad 20 °C, v zimě by teplota neměla klesat pod 15 °C. Pozor si dávejte na průvan.
Starší bujnější odrůdy mohou dosahovat výšky nad 1,5 metru. Můžete je buď zmladit, nebo přivázat k opoře v podobě sloupu s kokosovým vláknem.
Výhon odstraněný při zmlazení použijte pro zapěstování nové sazenice. K tomu bohatě stačí vrchol se třemi listy. Řízek poměrně rychle zakoření v nádobě s vodou.

: Listy difenbachie fungují jako lapače škodlivin, stejně tak ale na ně usedá prach, ten stírejte namočenou utěrkou nebo celou rostlinu rovnou osprchujte.

: V zahradnických centrech si můžete vybrat z mnoha krásných odrůd.

: Tato pokojová rostlina poroste i v hlubším stínu, jen jí mohou částečně nebo úplně zmizet světlé znaky na listech.

Kam se hodí

Krásně zbarvená difenbachie se stane dominantou každého interiéru. Větším odrůdám dopřejte ale dostatek místa nejlépe v obývacím pokoji. Pozor, celá rostlina je jedovatá, je proto dobré ji mít na očích a dbát na to, aby ji neochutnávaly malé děti ani domácí mazlíčci. Aby vynikla co nejlépe, dopřejte jí dekorativní obal.

Několik zajímavostí na závěr

V optimálních podmínkách mohou staré rostliny dokonce i vykvést typickým áronovitým květem. V době květu i tvorby plodů se ale plně zastavuje růst listů, proto je někdy pro celou rostlinu lepší poupě hned na začátku vylomit.
Možná jste si někdy všimli, že hlavně ve vlhkém počasí nebo při dešti v ranních či večerních hodinách z listů stékají kapky vody. Tento proces je typický pro pralesní áronovité rostliny, mezi které patří i difenbachie, a nazývá se gutace.

Interiérová „pohodářka“ difenbachie

Dominantní solitéra

Co všechno jí musíte dopřát:

Kam se hodí

Několik zajímavostí na závěr

Snímky použity v rámci licence z webu Shutterstock.com