Když rozkvete jeden z nejkrásnějších okrasných keřů

24.5.2023

Když se zmiňujeme o nejkrásnějším keři, máme na mysli komuli Davidovu, kterou možná znáte jako motýlí keř nebo letní šeřík. Tuto krasavici si zamilujete nejen kvůli jejím nádherným květům s vůní vanilky, ale také díky tomu, že je to spolehlivý magnet na motýly, kteří se na květech postarají o to správné divadlo.

Komule Davidova (Buddleia davidii) je už spoustu let běžnou součástí českých zahrad.

Původní forma s tmavě fialovými květy ovšem pochází z tropických oblastí Jižní Ameriky a Asie, odkud se dostala do Evropy v 19. století, kdy tu vrcholilo sbírkařské nadšení zahradníků i nejmovitějších společenských vrstev.

Prvním místem, kde byste komuli viděli vysazenou, byl průhonický zámecký park.

Postupem let se z původní formy vyšlechtila spousta nádherných kultivarů, které se pyšní drobnými krátce trubkovitými květy poskládanými až do 30 centimetrů dlouhých lat. Ty kvetou přibližně od července do září nebo i o měsíc déle.

Krásná solitéra i součást volně rostoucích živých plotů

Tento opadavý listnatý keř běžně dorůstá výšky tří metrů, neprořezávané keře ale přerostou mnohdy až čtyřmetrovou hranici, není to tedy žádný drobeček. Díky svému výraznému a nepřehlédnutelnému vzhledu v době kvetení si komule vysloužila uplatnění coby dominantní solitér v trávníku nebo v trvalkovém záhonu.

Nízké odrůdy s výškou do metru a půl se ovšem hodí i pro výsadbu do skalky nebo před jiné okrasné keře. Ať vysadíte komuli kamkoliv, vždy jí dopřejte dostatek místa, aby měla vhodné podmínky pro rozvinutí své specifické krásy.

Velmi dobře se ale uplatní i jako součást ve volně rostoucích živých plotech, které se v posledních letech stávají čím dál tím oblíbenější. V čem ale komule opravdu vyniká, je tvorba velkého množství nektaru. Je oblíbená nejen u včel, ale také u dospělých motýlů, kteří se od květů doslova nemohou odtrhnout. Kromě babočky kopřivové na voňavých latách uvidíte také babočku paví oko, bílé C nebo babočku admirál. V přírodní zahradě má díky této schopnosti svébytné postavení, a to i přes její cizí původ. Údajně jsou hmyzími opylovači víc vyhledávané odrůdy s květy v šeříkové nebo růžové barvě, dokonce za nimi zaostávají oblíbené komule s květy v temně inkoustovém odstínu.

Komule není jen jedna

Určitě nejznámější je komule Davidova, kterou poznáte podle vzpřímených lat v odstínech modré, fialové, růžové, žluté i bílé barvy. Můžete se ale setkat také s její příbuznou komulí střídavolistou (Buddleia alternifolia). Oba druhy jsou si hodně podobné s tím rozdílem, že komule střídavolistá kvete výhradně v modrofialové barvě a její větve spolu s dlouhými a o trochu užšími latami se obloukovitě sklánějí k zemi. Dobrým rozpoznávajícím znakem je také charakter růstu. Komule Davidova roste více vzpřímeně a většinou bývá vyšší než širší. Její příbuzná to má přesně naopak, je totiž mnohdy širší než vyšší. Možnosti použití na zahradě jsou pak už hodně podobné, i komule střídavolistá vynikne jako solitéra, součást keřových skupin i jako „předsadba“ před vyššími dřevinami.

Co všechno jí musíte dopřát:

Řezat, nebo nechat volně růst?

Můžete zvolit obojí, záleží na tom, kde komuli pěstujete a jaký je váš záměr. Impozantních rozměrů rostlina doroste bez řezu, ale časem se zahustí i odumřelým dřevem. Korunou krásy nebudou ani suchá květenství.

Pokud řez přece jen zvolíte, provádějte ho ideálně každoročně v dubnu, kdy už nehrozí tak extrémní poklesy teplot. Keř se nikdy nezmlazuje příliš hluboko, je totiž nutné ponechat vyšší „pařez“. Silnější větve ponechávejte v délce okolo 30 až 40 centimetrů. Slabší větve do průměru jednoho centimetru můžete zkrátit i o dvě třetiny délky. Nejslabší nebo suché výhony se odstraňují u hlavních větví.

V tuhých zimách mohou keře hluboce namrzat. V tomto případě je nutné řez podřídit stavu rostliny, většinou ale komule spolehlivě znovu vyraší. Během léta se také vyplatí probírka suchých květů. Ty se odstraňují nad nejbližším listem, kde brzy vyroste dvojice dalších květenství.