Král stinné zahrady, rododendron

6.10.2023

Možná máte pocit, že je někdy trošku problém najít ty správné rostliny do hlubšího stínu, které zaujmou výraznými květy. Se stínem až takový problém samozřejmě není, do takových podmínek se hodí spousta rostlin, většina z nich ale bude okrasná listy nebo bude vytvářet jen menší květ. Pokud ale hledáte rostlinu, která se postará o ohňostroj barev, rovnou vsaďte na rododendrony.

Pěnišníky nebo také rododendrony (Rhododendron) se pyšní neskutečně bohatou historií. Jsou to totiž vlastně třetihorní relikty, které prapůvodně pokrývaly mnohem větší plochu Země. Dnes je najdete volně růst v Asii, Severní Americe, Evropě i Austrálii. Kromě rododendronů do čeledě vřesovcovitých rostlin patří i azalky, které vyžadují obdobné podmínky jako jejich příbuzní. Pokud se ale vrátíme k rododendronům, většina z nás si vybaví pomalu rostoucí, stálezelené keře, které dorůstají do výšky okolo dvou nebo tří metrů. Během několika staletí ale byla popsána více než tisícovka druhů, které se liší nejen velikostí, ale i vlastnostmi. Patří mezi ně opadavé i stálezelené dřeviny, menší kompaktní keře vhodné i do skalky nebo naopak stromovitě rostoucí druhy, které ale u nás neprospívají. Nejvíc vás budou zajímat stálezelené rododendrony, z nichž velká část představuje vyšlechtěné hybridy. Tyto kompaktně rostoucí keře jsou totiž tou nejlepší volbou i do podrostu stromů. Nejenže si poradí se stínem, perfektně prospívají i v kyselé půdě, která se v podrostu listnatých i jehličnatých stromů přirozeně tvoří.

Co všechno mu musíte dopřát:

  • Většina rododendronů nejlépe prospívá ve stínu, ale pokud jim dopřejete pravidelnou zálivku, porostou velmi dobře i na slunci. Některé druhy v takových podmínkách dokonce i mnohem lépe nakvétají. Jen si dávejte pozor na přímé sluneční paprsky, úpal jim svědčit moc nebude.
  • Rododendrony mají speciální požadavky i na půdu, ta by totiž až na pár výjimek měla být kyselá. Její pH by se mělo pohybovat okolo hodnot 4,5 až 5,5. A jak toho docílíte? Nejlepším pomocníkem při výsadbě bude čistá rašelina, ale dá se použít také substrát pro rododendrony a azalky, který rašelinu obsahuje také. Při výsadbě můžete do půdy přimísit i vlastní listovku, kterou se ostatně dají záhony s rododendrony perfektně mulčovat.
  • Rašeliny nebo rašelinou doplněného substrátu potřebují rododendrony i příbuzné azalky opravdu hodně. Za úhynem vysazených rostlin stojí často právě to, že půda při výsadbě nebyla dostatečně upravená. Pokud se tedy chystáte k výsadbě rododendronů, věnujte se hlavně přípravě půdy. Základem je poměrně široká výsadbová jamka, která ale nemusí být až tak moc hluboká. Kořeny těchto kyselomilných keřů totiž rostou víc do šířky než do hloubky, jak jste možná zvyklí u jiných dřevin. Výsadbová jamka by měla být doslova vyplněná rašelinou nebo rašelinným substrátem pro rododendrony. I tak je ale nutné tento materiál smísit s částí zeminy, která se na místě přirozeně nachází. Půda tak bude dostatečně okyselená, ale zároveň bude podporovat prorůstání kořenů vysazené dřeviny do okolí.
  • Zvlášť výhodné je sesazování rododendronů na jediném záhonu. Stačí totiž vyhloubit větší výsadbovou jámu, do které se rostliny vysadí. Kořeny pak mají mnohem výhodnější podmínky pro růst.
  • Pravidelná zálivka je důležitá hlavně u čerstvě vysazených rostlin nebo v období dlouhodobého sucha. Rostlinám prospívá i rosení na list, stejně jako všechny stálezelené dřeviny i rododendrony ocení vyšší vzdušnou vlhkost.
  • V jarním období rododendronům dopřejte speciální hnojivo pro rododendrony a azalky. Nikdy nehnojte hnojivem s vysokým podílem vápna a dusíku.
  • Téměř všechny stálezelené rododendrony rostou pomalu a kompaktně, pravidelný řez tedy nevyžadují. Dohlížejte pouze na odstranění suchých nebo jinak poškozených větví. U opadavých azalek je občas nutné na jaře provést zpětný řez. Při něm se zkrátí dlouhé přerostlé větve, které narušují pravidelnou korunu nebo se nadměrně rozklesávají.
  • Po odkvětu je u azalek i velkokvětých rododendronů vhodné odstraňovat ještě zelené semeníky, rostliny totiž zbytečně oslabují, a protože na větvích zůstávají ještě několik let, nepřidávají jim ani moc na kráse.
  • I těmto dřevinám prospívá mulčování povrchu půdy. Hlavně rostlinám vysazeným v podrostu stromů svědčí mulčování listovkou. Použít ale můžete i mulčovací kůru nebo dřevěnou štěpku. Všechny tyto materiály postupným rozkladem okyselují půdu, což je přesně to, co rododendrony a azalky potřebují.

 

 

Kam se hodí

Rododendrony i azalky jsou jako stvořené do vřesoviště, kde se budou perfektně doplňovat s kyselomilnými vřesy, vřesovci i dalšími druhy, kterým vyhovují stejné podmínky. Počítejte s tím, že na sebe v době květu strhnou veškerou pozornost, jejich květy totiž doslova obalí větve. Nebojte se kombinovat i odrůdy s kontrastní barvou květu, barevný ohňostroj zahradu rozveselí. Budou ale dobrou volbou i do lesních podrostů hlavně pod listnaté stromy nebo na porostní okraj jehličnanů. Vzrůstné druhy vyniknou ve skupině i jako solitéra v trávníku. Nízké odrůdy mohou doplnit skalku nebo trvalkové záhony ve stínu.

 

Rododendron vs. azalka

Někdy je trochu problém se zorientovat v tom, kdy se jedná o rododendron a kdy o azalku. Zatímco rododendrony mívají bohatší a kompaktní květenství, azalky tvoří o něco řidší a vonné květy s dlouhými tyčinkami. Azalky také většinou kvetou v teplých barvách, tedy v odstínech žluté, oranžové a červené, zatímco rododendrony rozkvétají především v odstínech bílé, modré, fialové a růžové barvy, ale najdou se mezi nimi i odrůdy s červeným nebo žlutým květem. Azalky od rododendronů poznáte i podle jejich habitu, tedy vzhledu. Pro azalky je typická víc rozvolněná korunka, zatímco rododendrony mají pravidelný a zahuštěný tvar.

Azalka japonská – Rhododendron obtusum

Poloopadavý druh azalky s kožovitými oválnými listy. Zimní olistění některých odrůd se přebarvuje do bronzova. Odrůdy mohou dosahovat výšky okolo necelého metru a šířky 1,2 metru. Jedná se tedy o méně vzrůstný druh vhodný i do skalky.

Rododendron hybridy – Rhododendron hybridum

Zahradnické kultivary s neopadavými tmavě zelenými kožovitými listy. Starší exempláře mohou dorůst výšky čtyř až pěti metrů. Jedny z nejoblíbenějších rododendronů s květy v odstínech bílé, žluté, růžové, červené až fialové barvy.

Rododendron žlutý – Rhododendron luteum

Jedná se o žlutokvětou azalku dorůstající výšky okolo tří metrů. V jejím případě jde o původní, tedy nehybridní druh, kterému se daří nejlépe na světlém nebo dokonce slunném stanovišti.

Rododendron americký – Rhododendron catawbiense

Stálezelený rododendron dorůstající do výšky dvou metrů. Velké světle fialové květy v bohatém květenství zdobí větve od května do června.

Rododendron obtížený – Rhododendron impeditum

Stálezelený keř s drobnými tmavě zelenými listy. Běžně dorůstá do výšky necelého půl metru, zatímco jeho šířka může přesáhnout až dvojnásobek. Odrůdy kvetou nejčastěji ve světlefialových odstínech, odrůda Wren překvapí dokonce květy žlutými. Ideální druh do nádob nebo do vřesovištní skalky.