Pokud se zamyslíte nad tím, jakou vodní rostlinu byste označili za nejkrásnější, nebude to náhodou leknín? Tato vodní kráska s plovoucími květy i listy si nás doslova omotala kolem prstu díky bohatému kvetení v mnoha krásných odstínech. Jak je to s jejich výsadbou a s výběrem vhodné odrůdy?
Rod leknínů (Nymphaea) čítá na pět desítek zajímavých druhů, které rostou od tropů až po mírný pás. U nás se většinou pěstují hybridy leknínu bílého (Nymphaea alba). Nenechte se ale zmást druhovým názvem, tento leknín se rozhodně nepyšní jen čistě bílými květy. Ty vykvétají nejen ve sněhově bílé či smetanové, ale také v bohaté sortě odstínů růžové, karmínově červené, lehce fialové, žluté nebo dokonce broskvově oranžové.
Některé odrůdy se mohou dokonce pyšnit i skvrnitými listy. I ty jsou ostatně na této vodní rostlině zajímavé. Ačkoliv se už na podzim postupně zatahují, na jaře začnou opět vyrůstat, až se nakonec na vodní hladině rozvinou do své plné krásy.
Do jezírka i do větší nádoby
I když lekníny považujeme hlavně za tradiční druh do jezírka nebo koupacího biotopu, z jejich krásy se mohou těšit i ti, kterým se jezírko na zahradu nevejde. Dobrou volbou budou jakékoliv vhodné nádoby, které lze naplnit vodou a vodní sloupec v nich bude dosahovat minimálně 40 centimetrů.
Lekníny vám tak mohou dělat společnost třeba i na menší terase. Pokud jste se do jejich květů také zamilovali, určitě se při výběru rostliny na vlastní zahradu nezaměřujte jen na barvu květu. Tím nejdůležitějším, čeho byste si měli všímat, je celková velikost odrůdy. Aby to totiž nebylo tak úplně jednoduché, lekníny jsou opravdu důkladně prošlechtěné a dělí se podle velikosti do tří základních skupin. Lekníny do malé hloubky vysazujeme do hloubky okolo 20 až 50 centimetrů. Odrůdy vhodné do střední hloubky budou růst v jezírku hlubokém od 50 do 100 centimetrů a do třetice můžete vybírat i z odrůd do velkých hloubek. Ty porostou v jakémkoliv jezírku s výškou vodního sloupce od 100 do 200 centimetrů. Mezi jednotlivými odrůdami tedy mohou být obrovské rozdíly a do každého jezírka i menší nádrže je nutné volit takovou rostlinu, které budou podmínky vyhovovat.
Na lekníny pěkně od lesa
Lekníny u nás patří mezi nejoblíbenější vodní rostliny. Ačkoliv byste od jejich dokonalých květů nic dalšího už možná ani nechtěli, věřte, že navíc ještě příjemně voní.
Vůně se v závislosti na podmínkách a odrůdě přibližuje k vůni vanilky, konvalinek a růží. Tento příjemný bonus si užijete spíš u leknínů pěstovaných poblíž břehu nebo v menších nádobách. Pak už vás jistě nepřekvapí, že jsou plně rozkvetlé květy lákadlem pro včely i další hmyz, který opyluje další leknínové květy v okolí.
Aby toho nebylo málo, lekníny plní hned několik důležitých funkcí v samotném jezírku. Podobně jako jiné vodní rostliny čistí svými kořeny vodu. Jsou totiž náročné na živiny, které získávají nejen z pěstebního substrátu, ale i z vody. Plovoucí listy navíc stíní, což je ale pro jezírko velmi důležité kvůli přirozenému chlazení vody. Ochlazování funguje jako prevence rozvoje sinic a řas, právě kvůli tomu jsou nejen lekníny, ale i další vodní rostliny s plovoucími listy pro udržení funkčnosti jezírka tak důležité.
Pěstování na mnoho způsobů
Možná už sami víte, že každý zahradník má na pěstování a výsadbu leknínů svůj vlastní, a nutno dodat, že často i rozdílný názor. Lekníny nejlépe rostou v teplejších, stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Bohatě kvetou hlavně na plném slunci, ale rozkvetou i v polostínu. V hlubokém stínu nekvetou, ale i tak se dočkáte zajímavých listů.
V případě jakýchkoliv vodních rostlin se setkáte se dvěma různými přístupy, které přímo souvisejí se způsobem výsadby. V případě pěstování vodních rostlin v jezírku se dnem vyloženým jezírkovou folií je hlavním cílem udržení perfektně čisté vody. V tomto případě se někdy volí výsadba rostlin s očištěným kořenovým systémem přímo do štěrkového dna bez substrátu. Tento způsob pěstování se v případě leknínů dá uplatnit také, ale většinou se hodí pro méně mohutné odrůdy.
Další možností, jak se o pěstování leknínů neochudit a dát jim vše, co potřebují, je výsadba do speciálních plastových košů pro vodní rostliny. Dokonce je můžete nahradit i většími květináči. Pro výsadbu se hodí zemina určená pro vodní rostliny s obsahem jílu. Přimísit do ní můžete starý, opravdu důkladně rozložený kravský hnůj, který zvláště mohutným odrůdám leknínů dodá potřebné živiny. Po výsadbě je nutné zeminu důkladně zhutnit, aby se sazenice po zaplavení vodou neuvolnila i se zeminou. Horní vrstvu zeminy zasypte minimálně pěticentimetrovou vrstvou štěrku nebo kačírku, aby se zamezilo uvolnění zeminy do vody.
V květináči je budete mít pod kontrolou
V jezírku bez jezírkové folie se mohou lekníny vysadit samozřejmě i do rostlého bahnitého dna, ale počítejte s jejich rozrůstáním, které může být časem opravdu rychlé a bujné. U každého jezírka je nutné držet polovinu nebo ještě lépe dvě třetiny hladiny volné, jedině tak udržíte vodu čistou. Při pěstování v květináči budete moct rostliny v případě potřeby kdykoliv vyndat, přesadit či namnožit anebo také omezit v bujném růstu.
Nezapomeňte je občas přesadit
Lekníny pěstované v nádobách přesaďte přibližně jednou za čtyři roky. Rovnou je při této akci můžete i namnožit, stačí oddělit mladé sazenice rostoucí po obvodu v květináči a vysadit je do menších samostatných košů nebo květináčů.
Lekníny v zimě?
Už na podzim začnou leknínům žloutnout listy, což signalizuje jejich postupné odumírání. Lekníny zimu přežívají v podobě oddenků ukrytých pod zemí, z nichž zase na jaře vyraší a vytvoří nové listy na dlouhých stoncích. Pokud jsou lekníny vysazené v hloubce větší než půl metru, nemusíte s nimi před zimou hýbat. Voda v takové hloubce nezamrzá, u jezírek s celoroční cirkulací vody se toho nemusíte obávat ani v menší hloubce. V případě rostlin pěstovaných v menších nádržích bude vhodné květináč vyjmout a přenést do světlé, ale chladné místnosti, kde nehrozí jejich vymrznutí. Pro jejich uchování stačí větší kbelík s vodou.
Text: Lucie Peukertová; foto: Shutterstock
