Mátové potěšení doma i na zahradě

7.6.2024

Máta je jednoznačně jednou z nejoblíbenějších i zároveň nejčastěji pěstovaných bylin. Kromě toho, že se bez ní neobejdete při přípravě léčivých čajů i osvěžujících letních drinků, je to také okrasná rostlina, zajímavé koření i surovina při vaření.

Většinou ji vnímáme spíš jako čajovou bylinku, ze které si rádi děláme nálev hlavně při bolesti hlavy, žaludku nebo při nachlazení. Pravdou ale je, že jsou její „dovednosti“ u nás stále nedoceněné. V jiných evropských zemích se máta používá i při přípravě salátů nebo omáček k masu. Dá se však použít také pro dochucení některých ovocných džemů, skvěle si sedne například s jahodami nebo meruňkami. Typicky mentolová chuť sedí také zmrzlině nebo některým dezertům.

Pokud se na velké experimentování s touto aromatickou léčivkou, kterou vychvalovala už svatá Hildegarda, necítíte, pak si jí určitě budete vážit jako zajímavé byliny, které to bude slušet na bylinkovém záhonu nebo v květináči za oknem. V rychlené podobě se ostatně dá sehnat i v zimě, spolu s pažitkou, dobromyslí, šalvějí a meduňkou patří mezi stálou nabídku obchodů.

Jak se v nich jen vyznat?

Pokud se mluví o mátě, většinou se jedná o křížence máty vodní (Mentha aquatica) a máty klasnaté (Mentha spicata), tedy o mátu peprnou (Mentha x piperita). Ve skutečnosti je to s mátou trochu složité. Spousta druhů roste planě v Evropě, ale protože byla oblíbená už před třemi tisíci lety, postupně zdomácněla i v Americe, Asii nebo Africe. Dokonce i u nás ji můžete potkat na polích i na okrajích potoků, máta totiž patří mezi původní českou květenu. Různé druhy mát se mezi sebou navíc velmi snadno kříží. Snadného křížení ostatně využili i šlechtitelé a zahradničtí nadšenci, takže světlo světa postupně spatřily desítky zajímavých odrůd, které nabízejí různě zbarvené či tvarované listy. Už dávno neplatí, že je máta jen světle nebo tmavě zelená. V nabídce najdete i purpurovou, žlutou, oranžovou nebo bíle či žlutě panašovanou. Původně užitečná bylinka byla tak postupně pasována na post atraktivní okrasné rostliny, která navíc potěší neskutečně širokou paletou vůní. U jednotlivých odrůd se liší nejen vzhled, ale také chuť či vůně. Máta tak může připomínat čokoládu nebo třeba jahody.

Musíte ji zkrotit

Vzhled máty vám už na první pohled prozradí příbuznost s dalšími bylinkami. Příbuzná je například s levandulí, meduňkou nebo třeba planou hluchavkou. Všechny tyto rostliny pocházejí z široké čeledě hluchavkovitých (Lamiaceae) rostlin, do které patří spousta osvědčených léčivek.

Specifickou vlastností máty je pak nekontrolovatelné rozrůstání výběžky, které z ní často dělají nezkrotný plevel.

Pokud se máta může rozrůstat, nic ji nezastaví. Řešením je instalace 30 centimetrů hluboké bariéry například z plechu nebo plastu, která mátě vymezí jasné hranice. Jen myslete na to, aby plocha pro rozrůstání nebyla přece jen příliš malá. Jakmile máta narazí na hranici, časem se jí přestane dařit. Obejít se ale můžete i bez bariéry, jen svou mátu každý rok odrýpnete rýčem.

Tímto způsobem si mátu můžete i namnožit. Časem se takové odrýpnuté rostliny budou hodit, i máta totiž stárne, takže přibližně po sedmi letech potřebuje obměnit za novou rostlinu.

Pěstování v interiéru

I když je máta typicky venkovní rostlinou, po několik týdnů ji můžete pěstovat i doma v květináči. Pokojové pěstování bude aktuální hlavně v zimě, kdy si nemůžete pro čerstvé listy zajít na zahradu. Snažte se ji umístit na světlé okno dál od topení. V teplotě okolo 15 °C vydrží v lepší kondici delší dobu. I tak ale počítejte s tím, že ji na jaře budete muset vysadit na čerstvý vzduch, pro celoroční pěstování v interiéru se máta podobně jako jiné zahradní bylinky nehodí.

Do kosmetiky i do čaje

Výrazně vonící mátu si zamilují i výrobci domácí kosmetiky. Využijete ji například k macerování v rostlinných olejích, přičemž scezený olej budete moct využít při výrobě domácích tělových i pleťových krémů, na masáže nebo při výrobě domácích mýdel.

Pár čerstvých snítek si můžete přidat i do ovocného nebo zeleninového salátu a v ledových drincích bude naprosto nepostradatelná.

Možná ji máte v oblibě i v bylinných čajích nebo lépe řečeno nálevech. Popíjet můžete i nálev připravený výhradně z máty, jen by neměl být moc silný.

V rozumné míře máta podporuje trávení a pomáhá při bolesti žaludku. Silný nálev ale bude fungovat opačně.

Máta má silné antibakteriální i antivirové schopnosti, ve větší koncentraci tedy naopak způsobí střevní potíže, protože má vliv na střevní mikroflóru. Takže všeho s rozumem. Mátu si ale můžete užít jen tak v květináči, stačí si ho postavit na jídelní stůl na terase a máte postaráno o přírodní aromaterapii při každém posezení.

Hlavně nenechat úplně přeschnout

I když naprostá většina bylinek snese i trochu toho nevybíravého zacházení, máta potřebuje i rozmazlovat. Poroste dobře na slunci i ve stínu, v chudé a suché půdě toho ale moc nedokáže. Při výsadbě jí dopřejte přídavek kompostu nebo kvalitní zahradní zeminu. Krátkodobé sucho zvládne s nadhledem, ale i tak se bujně rostoucí máty dočkáte spíš při občasné zálivce. Dokonce jí během léta můžete dopřát i speciální tekuté hnojivo pro bylinky. Poroste pak jako z vody. Pravidelně sklízené rostliny stíhají opět dorůstat.

Pokud na mátě objevíte kovově lesklé brouky, hodně rychle zbystřete. Jedná se o mandelinku mátovou, která se dokáže velmi rychle přemnožit a mátu zlikvidovat. Nejlepší ochranou je sběr dospělých jedinců. Napadenou rostlinu pak seřízněte a nechte znovu obrůst. Výskyt tohoto hmyzu poznáte ještě před kritickým přemnožením podle otvorů v listech.

Text: Lucie Peukertová; foto: Shutterstock