Kompostování v posledních letech získává novou podobu, protože se z venkovských zahrádek přesouvá dokonce i do města nebo městských bytů. Kompostovat se dá totiž naprosto všude. A proč je tak oblíbené? Protože díky němu zpracujete většinu organických odpadů, které by jinak skončily na skládce. Navíc si svépomocí vyrobíte ten nejvšestrannější materiál, který se bude hodit hned třikrát.
Ke kompostování ve velkém budete potřebovat buď hned několik kompostérů, nebo alespoň jeden větší. Kromě typů z plastu si můžete pořídit i kompostér z latí. Pokud máte dostatek vlastního dřeva, snadno si takového pomocníka vyrobíte sami. V posledních letech jsou ale čím dál tím oblíbenější také rotační kompostéry, které se často používají právě ve městech, nebo populární vermikompostéry, které se vejdou i na malou terasu nebo do bytu. Jakou možnost zvolíte, záleží jen na vás, v každém případě si předem ujasněte, kolik hotového kompostu ke spokojenosti vlastní zahrady potřebujete a kolik odpadů potřebujete zpracovat. Na větší zahradě se určitě vyplatí mít kompostérů víc, protože v každém z nich můžete mít kompost v různém stadiu výroby. Pokud se stále rozmýšlíte, jestli se do kompostování vůbec pouštět, máme pro vás několik důvodů, které by vás měly přesvědčit.
Proč kompostovat?
- Hlavním důvodem je výroba kvalitního hnojiva. Dobrou zprávou je, že kompost ocení úplně všechny běžně pěstované rostliny. Tedy i ovoce, zelenina nebo všechny okrasné rostliny. A je dokonce úplně jedno, jestli se jedná o rostliny kyselomilné nebo vápnomilné.
- Budete mít pod kontrolou zpracování zahradních i kuchyňských odpadů. Možná to někomu přijde zbytečné, ale každá domácnost vyprodukuje spoustu materiálů, které se dají smysluplně přeměnit na kompost. Jenže takovým producentem hmot je také zahrada, ze které ročně uklidíte i několik stovek kilogramů košťálů, spadaného listí i plevelů, se kterými byste si možná jinak ani nevěděli rady. Kompostování to ale vyřeší a vy můžete mít radost, že neplníte skládky.
- Přidáním kompostu do půdy výrazně zvýšíte její úrodnost. Kompost je totiž nejen zdrojem živin. Kromě nich obsahuje pořádnou injektáž půdních bakterií i dalších mikroorganismů, které se podílejí na rozkladných procesech A jak už to tak bývá, bez nich by na zahradě nic nefungovalo.
Je to snadné, má to ale pravidla
Ačkoliv si s kompostováním poradí i zahradnický začátečník, bude nutné dodržet několik důležitých pravidel. Kompost je totiž materiál, který vzniká postupným tlením, tedy rozkladem do kompostéru přidaných materiálů. Aby vše ale fungovalo, jak má, musí být materiály tak akorát vlhké a provzdušněné. Právě vzduch totiž stojí za tím, jak rychle a jak kvalitně se materiály rozloží. Pokud je kyslíku málo, místo rozkladu nastoupí proces hnití. Ten poznáte podle výrazného zápachu i změny zbarvení do tmavého odstínu. Už preventivně ale tomuto procesu můžete snadno předejít hlavně tím, že budete ve správném poměru kombinovat kompostované materiály. Čím pestřejší směs vytvoříte, tím kvalitnější kompost budete mít. Jak je to tedy správně? Jaké materiály se dají kompostovat a proč by v kompostéru neměly převažovat hmoty bohaté na dusík?
Hodně uhlíku, méně dusíku
Do kompostéru můžete dávat spoustu materiálů ze zahrady i z domácnosti. Setkáte se ale s mnoha dost rozdílnými názory na to, co je správné a co ne. V první řadě je nutné najít rovnováhu mezi materiály bohatými na uhlík a hmotami dusíkatými. Velké množství uhlíku obsahuje třeba zemina, popel nebo třeba kávová sedlina. Těmto materiálům se také někdy říká hnědá složka. Ta by měla v kompostéru jednoznačně převažovat. Zelenou, na dusík bohatou složku, pak reprezentuje veškerá rostlinná hmota. Tak třeba tráva, listí, plevel nebo kuchyňský odpad v podobě zbytků zeleniny a ovoce. Při kompostování je důležité obě skupiny materiálů důkladně míchat nebo střídat, aby nevznikaly silné vrstvy uhlíku nebo dusíku, což by opět podpořilo hnilobné procesy. Přesný poměr mezi zelenou a hnědou složkou jde určit celkem těžko, pro lepší představu byste ale měli dát do kompostéru na jeden díl dusíkatých látek více než dvacet dílů těch uhlíkatých. Nikdo to samozřejmě přesně nezměří, jedno je ale jasné. Materiály bohaté na uhlík by jednoznačně měly mít navrch. Možná budete i sami řešit dilema, že budete mít ze zahrady mnohem víc shrabaného listí nebo posečené trávy. Pokud je potřebujete zkompostovat beze zbytku, pak je průběžně prosypávejte zeminou. Ta je ostatně sama o sobě domovem půdních mikroorganismů, které urychlí rozkladné procesy.
Co raději nekompostujte
Můžete se setkat s názorem, že do kompostéru nepatří slupky z citrusů, které byly ošetřeny pesticidy. Při kompostování se ale vlivem vysoké teploty okolo 50 °C spousta jinak škodlivých látek zlikviduje, což je i případ citrusových slupek. Ty jsou navíc i pochoutkou pro žížaly, které si ve všech možných slupkách libují. Co ale může představovat určitý problém, je například maso nebo kuchyňské tuky. Těm se určitě vyvarujte. Maso i tuky totiž nastartují hnilobné procesy. Otázkou bude kompostování sena nebo plevelů s dozrálými semeny. I když zvýšená teplota dokáže některá semínka poškodit, takže už nejsou schopná vyklíčit, v kompostu by jich zůstalo zřejmě víc aktivních, proto si zjednodušte život a seno nekompostujte. Zaplevelení pohnojené zahrady by určitě nestálo za to.
Všestranný kompost se vyplatí
Složení i struktura kompostu se bude vždy případ od případu lišit. Většinou má tmavší až téměř černou barvu, drobtovitou strukturu a neutrální reakci. Zatímco hnůj se do půdy zapracovává už na podzim, kompostem hnojte klidně až na jaře. Je perfektně rozložený, takže po jeho přidání do půdy už můžete rovnou vysévat nebo sázet sadbu. Dobrou zprávou je, že se jím půda ani nedá přehnojit, funguje jako pěstební substrát bohatý na humus i jako mulč. Pokud dokážete vyrobit větší množství kompostu, že máte i menší nadbytek, zamulčujte jím záhony s náročnou zeleninou. Kompost sníží zaplevelení půdy. V půdě uzamkne vlhkost, takže nebudete muset tak často zalévat.
Bez kyslíku to nepůjde
Během rozkladu všech materiálů se spotřebuje obrovské množství kyslíku. Proto je nutné do kompostéru přidat i takové materiály, které mají hrubší vzdušnou strukturu. Dobrou volbou je například v zahradním drtiči rozdrcené listí nebo větve. Kompost tak nebude nutné po krátké době přehazovat. Pokud je v něm dostatek hrubých a vláknitých materiálů, bude první přehození nutné nejdřív za půl roku. Výrobu kompostu je možné dokonce i urychlit, ale bez fyzické práce to nepůjde. Rozklad totiž výrazně zrychlí právě přehazování, při kterém zajistíte přísun dalšího kyslíku.
Šikovné žížaly
Na výrobě kompostu se podílejí i houby a bakterie, které jsou prakticky neviditelné. Čeho si ale určitě všimnete, jsou drobní živočichové. Kromě stonožek a střevlíků nejde přehlédnout žížaly. Ty kompost provzdušňují svými chodbičkami, navíc ho i pomáhají rozkládat, protože se živí rostlinnou hmotou. Do kompostéru propojeného se zemí se nastěhují úplně samy. Velkým lákadlem jsou pro ně slupky zeleniny i ovoce, kávová sedlina nebo třeba čaj.
Pěkně do stínu a poblíž domu nebo na zeleninovou zahradu
Při výrobě kompostu se často dělá několik základních chyb, které celý proces různě narušují. První chyby můžete ale udělat už jen tím, že kompostér umístíte na nesprávné místo. Dobrou volbou bude stanoviště ve stínu chráněné před přímým slunečním úpalem i přívalovým deštěm. Kompostér můžete dát třeba pod korunu velkého stromu. Měl by být ale dobře přístupný i z domu. Pokud do něj máte nosit kuchyňské zbytky, měli byste to zvládnout „suchou nohou“ za každého počasí. Stejně tak se vyplatí dobrá dostupnost z místa, kde je kompostovatelného odpadu nejvíc. Bohatými zdroji hmot jsou zeleninová zahrada nebo třeba ovocný sad.
