Tento stálezelený keř nebo stromek s lesklými listy bude každému povědomý hlavně jako svatební rostlina. Myrtová snítka nesměla chybět v klopě žádného ženicha. Dnes si myrty vážíme jako zajímavé pokojové rostliny, které to během léta náramně sluší i na terase.

Myrta obecná (Myrtus communis) roste planě v subtropických i tropických oblastech Evropy, Asie a Afriky. Běžně ji najdete ve středomořské oblasti, kde si jí v přímořských houštinách pomalu ani nevšimnete, protože tam roste jako rozkladitý třeba až pětimetrový keř. Jen málokdo by v nepěstěné myrtě hledal v pokojových podmínkách udržované rostliny, které se během léta obsypou záplavou bílých květů. Protože se ale jedná o teplomilnou rostlinu, která si neporadí s naší zimou, budete ji u nás muset vždycky pěstovat jako „hrnkovku“, ačkoliv by vás to možná svádělo si ji vysadit do zahrady.

Myrta trochu jinak

S myrtovými výtažky se můžete setkat i v kosmetice nebo parfémech. Hlavně v minulosti se u ní cenily antiseptické účinky a pozitivní vliv na trávení. Větvičky myrty se také dají na několik posledních minut přihodit k pečené drůbeži nebo jehněčímu, pečené maso příjemně ovoní. Hlavně ve středomořské oblasti se v kuchyni používají jako koření myrtové plody, které mají stejné využití jako jalovec.

Co všechno jí musíte dopřát:

• I když se dá myrta po celý rok pěstovat jako pokojová rostlina, snažte se ji alespoň na léto přenést na slunce a čerstvý vzduch. Doma jí dopřejte co nejsvětlejší místo, jedná se přece jen o světlomilnou středomořskou rostlinu. Na terase si zaslouží i přímé slunce.
• Od jara do konce léta ji pravidelně zalévejte, ve vodě by ale stát neměla. Spíš snese krátkodobý přísušek než trvalé přemokření. V létě ji můžete během dne rosit.
• Od května do září každé dva týdny přihnojte hnojivem pro středomořské rostliny.
• I v interiéru by myrta časem přerostla do větších rozměrů, proto ji vždy po odkvětu lehce vytvarujte. Pokud nechcete myrtu pěstovat jako keř, můžete z ní poměrně snadno vytvarovat stromek s kmínkem. Stačí postupně odstranit postranní výhony a zapěstovat korunku. Řez myrta velmi dobře snáší, dají se z ní zapěstovat i bonsaje.
• Na jaře mladé rostliny přesaďte do kyselejší zeminy. Použít můžete substrát pro středomořské rostliny smíchaný s rašelinou. Mladé rostliny se přesazují každoročně, starší pak do většího květináče přesuňte po pěti i více letech.
• Pokud vám myrta prospívá, můžete zkusit i její množení. Na jaře se dá množit dřevnatými řízky, v létě pak polodřevnatými výhony. Řeznou ránu namočte do gelového stimulátoru a zapíchněte do nádoby se zeminou smíchanou s pískem.
• Myrta na choroby a škůdce obvykle netrpí, pouze v chladné a tmavé místnosti ji mohou napadnout molice nebo svilušky.
• Letněné rostliny nezapomeňte v říjnu přenést domů do světlé místnosti s teplotou okolo 10 °C. Zalévejte ji jen opatrně, substrát by měl být jen lehce svěží, nikoliv přelitý.