Borůvky jsou pro většinu z nás ovocem číslo jedna a není se vůbec čemu divit. Je to totiž superpotravina plná antioxidantů, vitamínů a minerálů, která dokáže každého postavit na nohy. Navíc se dá perfektně uskladnit nebo zpracovat na horší časy. Vypěstujte si borůvky na vlastní zahradě, jde to celkem samo.
Kanadskou borůvku často objevíte pod názvem borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) a na rozdíl od klasické lesní borůvky k nám přicestovala až ze Severní Ameriky. Už se u nás ale pěstuje pěknou řádku let, takže je důkladně prošlechtěná. Mezi klasiku patří samozřejmě odrůdy s modrými ojíněnými plody, k dostání jsou ale také růžovoplodé nebo dokonce stromkové odrůdy.
Ve srovnání s naší domácí brusnicí borůvkou ovšem dorůstá mnohem větších rozměrů. Dospělá rostlina klidně přesáhne výšku dospělého člověka, takže se můžete těšit na pořádnou sklizeň.
Pokud borůvky vysadíte na to správné místo a budete se o ně pečlivě starat, můžete z jedné rostliny po letech sklidit klidně i sedm kilogramů šťavnatých plodů. I když se borůvce chocholičnaté trochu vyčítá, že neobsahuje tolik léčivých látek jako klasické lesní borůvky, i tak se její plody rozhodně vyplatí zařadit do jídelníčku. Na vlastní zahradě je navíc budete mít pěkně po ruce, takže můžete bez obav sklízet klidně i několik týdnů.
Potřebuje hlavně kyselou půdu
Borůvka chocholičnatá patří do široké rodiny brusnic, které bez výjimky ke svému růstu potřebují kyselou půdu. Její pH by se mělo pohybovat v rozmezí 4,5 až 5,5, což je naprostý základ úspěšného pěstování. Ve vápenité půdě by borůvka postupně chřadla, proto jí při výsadbě dopřejte buď kyselý substrát určený přímo pro borůvky nebo bohatou dávku rašeliny. Protože koření poměrně mělce, není nutná hluboká výsadbová jamka, spíš by měla být mělčí a širší. Hloubka by se měla pohybovat okolo 30 centimetrů v závislosti na velikosti sazenice a šíře by měla dosáhnout přibližně dvojnásobku. I když borůvka poroste i v polostínu nebo dokonce ve světlejším stínu, více plodů určitě vytvoří rostlina pěstovaná na světlém místě. Přímý úpal ovšem vhodný není zvláště ve spojení se suchem. Půda by měla být dobře propustná, svěží, nikdy by ovšem neměla být příliš dlouho zamokřená.
Péče během dalších let
Základem pěstitelského úspěchu je hlavně výběr vhodného stanoviště, i tak je potřeba borůvce věnovat základní péči. Na jaře je potřeba keře prořezat, stačí se držet jednoduchého pravidla, že se u rostliny zachovává takový počet výhonů, kolik let je vysazená na zahradě. To znamená, že pětileté rostlině můžete ponechat pět mladých plodných výhonů. Každý rok je tedy vhodné odstranit nejstarší odplozené dřevo, které se pozná podle hustého větvení. Tyto větévky jsou většinou zbarvené do hnědo-šeda a na koncích nenesou listové ani květní pupeny. Takové výhony se odstraňují téměř u půdního povrchu, rozhodně se nebojte, že rostlinu poškodíte. Ta totiž naopak staré dřevo vymění za nové výhonky, které se vám odvděčí bohatou sklizní. Přibližně po třech letech po výsadbě je vhodné borůvky pohnojit. Buď můžete do vrchní vrstvy zeminy zapravit kompost, rozložený hnůj nebo minerální hnojivo určené přímo pro borůvky. Při zapravení hnojiva postupujte opatrně, kořeny totiž rostou mělce, takže hrozí jejich poškození. Během sucha pak nezapomeňte na zálivku nejlépe dešťovou vodou.
Jakou odrůdu vybrat?
Je jich spousta a liší se nejen velikostí plodů a termínem sklizně, ale také mrazuvzdorností. I když je většina odrůd poměrně dobře mrazuvzdorná, ani tak se borůvky příliš nedoporučuje vysazovat do mrazových kotlin nebo na místo s průtahem ledového větru. Ideální je výhřevné závětří.
Pokud ale hledáte odrůdy vhodné do podhůří nebo horských podmínek, i ty objevíte. Borůvky jsou totiž natolik prošlechtěné, že se dají pěstovat od nížin až po hory. Jestliže už borůvky nějaký ten rok pěstujete a hledáte zajímavé odrůdy pro rozšíření své borůvkové sbírky, zkuste určitě odrůdy stromkové, které vyniknou i v nádobě na terase. Navíc se pod nimi dají pěstovat i další podrostové rostliny v podobě klikvy velkoplodé (Vaccinium macrocarpon) nebo brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea).
Dobrou volbou budou i odrůdy s růžovými plody, které na sebe díky barvě pro borůvky netypické upozorní už z dálky.
Věděli jste, že se dají kanadské borůvky považovat i za okrasné rostliny? Na podzim se totiž jejich listy převlečou do divokých růžově oranžových tónů, které budou soupeřit o pozornost s dalšími okrasnými dřevinami.
Tipy na založení vlastního „borůvkoviště“
Borůvkám se nejlépe daří hlavně v početnější skupince, nejedná se jen o praktické řešení, ale také o nutnost. Borůvky totiž potřebují další opylovače, takže pokud budou mít víc sousedů, budou také bohatěji plodit. Z většího počtu rostlin navíc sklidíte mnohem víc plodů, ze kterých se pak už vyplatí je zavařit, zamrazit nebo z nich vykouzlit zdravé sirupy a džemy. Pro borůvkoviště zvolte záhon ideálně na otevřené ploše. Každá rostlina by měla mít dostatek místa, alespoň tedy dva metry čtvereční, proto na ploše záhonu tak úplně nešetřete. Plošně z něho vyrýpejte zeminu do hloubky 30 centimetrů a doplňte substrát pro borůvky nebo rašelinu smíchanou s kompostem. I tento nově dodaný materiál by se měl propojit s podložím, proto ho do spodní vrstvy lehce zarýpejte. Pak už jen stačí do záhonu vysadit borůvky, u kterých je nutné po vyjmutí z květináče mechanicky rozvolnit kořenový systém, aby kořeny lépe prorůstaly do okolní půdy. Pod borůvky můžete vysadit různé druhy půdopokryvných klikev nebo brusnic, dokonce se tu bude dařit i drobnoplodému měsíčnímu jahodníku. Povrch pak zamulčujte vlastní listovkou nebo jemnou mulčovací kůrou, jejíž kyselé pH bude vítáno. Nakonec zalijte nejlépe dešťovkou.
Vyzkoušejte i další „borůvky“
V jarním Zpravodaji dostupném v zahradnických centrech se můžete dočíst o tom, že si na zahradě můžete kromě kanadské borůvky vypěstovat i jiné rostliny, které sice představují úplně jiné druhy, ale i tak se díky svým modrým nebo modrofialovým plodům lidově nazývají jako borůvky. Řeč je o kamčatské borůvce, tedy o zimolezu kamčatském, a o indiánské borůvce, která ovšem představuje bohatý rod skvělých muchovníků. Klidně si svoje vlastní „borůvkoviště“ zpestřete i těmito ovocnými keři, výsledek bude stát za to.
Zajímavé odrůdy ze zahradnických center
Každý rok pro vás připravujeme zajímavou nabídku odrůd kanadských borůvek. Obrovskými plody se pochlubí například prémiová odrůda Chandler. Z dospělé rostliny sklidíte až osm kilogramů borůvek. Z velkoplodých odrůd ale stojí za vyzkoušení také Spartan, Denise Blue, Concord, Record, Darrow či Bonus. Pokud hledáte vhodnou odrůdu menšího vzrůstu pro pěstování v nádobě na terase nebo balkonu, určitě vyzkoušejte Hortblue Petite, se svou výškou do jednoho metru vám rozhodně nepřeroste přes hlavu.
Výsadba borůvek do nádob
Bez borůvek se tak úplně nemusí obejít ani ti, kteří nemají zahradu. Borůvky totiž porostou i ve větším květináči na terase nebo balkonu. Velikost květináče je ovšem určující, navíc by měla umožnit zateplení zevnitř pomocí polystyrénových desek, které se přitisknou ke stěnám. V případě nádob nepravidelných tvarů je pak možné provést zateplení v listopadu po obvodu pomocí několika vrstev juty nebo geotextilie. Ještě než se pustíte do výsadby, zajistěte v květináči důkladnou drenáž ze štěrku o síle alespoň deset centimetrů. Pro pěstování borůvek v květináči je vhodné použít speciální substrát pro borůvky, který můžete vylepšit o minerální hnojivo nebo přídavek kompostu.
