Pro netřesk jsou extrémní podmínky hračka

Netřesk (Sempervivum) pochází z horských oblastí jižní Evropy. Extrémní horské podmínky této rostlině daly do vínku neskutečnou odolnost vůči vysokým teplotám i suchu.
Mnohem lépe si tak poradí s dlouhodobým suchem než se zamokřením, které sukulentním rostlinám, ke kterým se netřesk také řadí, nedělá dobře.
Název druhu přímo souvisí se starými pověrami, kdy si lidé netřesky vysazovali na střechy jako ochranu proti bleskům. Dříve se totiž věřilo, že do netřeskem osázené střechy blesk „netřískne“. Netřesky se každopádně i v dnešní době na střešní zahrady stále vysazují, ale už rozhodně ne kvůli pověře. V mnoha zajímavých odrůdách jsou spolu s rozchodníky (Sedum) jednoznačně těmi nejméně náročnými rostlinami, které se hodí nejen na střešní zahrady. Fungovat totiž budou i ve skalce, na suťovišti, v kamenných korytech i jako „rostoucí“ dekorace i v netradičních nádobách.

Na zahradách se nejčastěji pěstují tři druhy, a to netřesk pavučinatý (Sempervium arachnoideum) s růžicemi pokrytými bílými vlákny připomínajícími pavučiny, netřesk střešní (Sempervium tectorum) se svěžími hustě nahloučenými lístky a netřesk horský (Sempervium montanum) s trochu mohutnějšími plochými růžicemi. Množství prošlechtěných odrůd se ovšem počítá na tisíce, takže u těchto rostlin se mnohdy druhy ani jednotlivé odrůdy nerozlišují a všechny tak seženete pod jednotným označením netřesk. Tyto zahradní sukulenty jsou oblíbené hlavně pro své růžice, které bývají většinou zbarvené do odstínů svěže či sivě zelené, purpurové, růžové nebo fialové, ale zajímavé bývají i květy. Ty vyrůstají v jarních měsících na dlouhých stoncích a podle odrůdy se zbarvují do odstínů bílé, růžové, fialové nebo karmínové barvy. Právě květem končí příběh dané růžice, která po odkvětu zaniká. Každá rostlina si ale většinou v průběhu kvetení vytvoří hned několik dceřiných růžiček, které pak po mateřské rostlině převezmou štafetu. I když se tedy o netřesku mluví jako o trvalce, není to tak úplně pravda, jedná se o rostlinu víceletou, ačkoliv se jen málokdy stane, že pro ni kvetení bude znamenat úplný konec.

Netřesk, jak ho skoro nikdo nezná

Víte, že některé sukulenty obsahují ve svých listech léčivý gel? Přesně tak tomu je u oblíbené pokojové rostliny aloe pravé (Aloe vera). Čirý gel z listů se totiž používá na léčbu popálenin, kožních vyrážek nebo drobných ranek. Podobně tomu je ale také u netřesků, které se už v minulosti používaly v lidovém léčitelství. Jejich listy jsou sice o dost drobnější než u aloe, ale i tak je v nich obsažena spousta chladivého gelu. Stačí si ulomit větší lístek a gelem potřít štípanec od komára nebo jiného hmyzu. Za několik minut by mělo přejít úporné svědění a ranka by se měla i rychleji zahojit. Netřesk se proto vyplatí mít vždy po ruce. Je bezpečný i pro děti, které si tuto přírodní lékárnu zamilují nejen pro hojivé účinky, ale také proto, že si ji dokáží samy vypěstovat třeba v květináči.

Věděli jste, že...?

1. Netřesky se velmi často vysazují i do zahradních cest a chodníčků do spár mezi dlažbu a kameny. Vůbec jim totiž nevadí ani občasná zátěž. I z odlomeného lístku vznikne nová generace, stačí jen trocha substrátu nebo úzká spára s pískem.
2. Na střešních zahradách, v suchých kamenných zídkách i ve skalce se běžně kombinuje s mnoha druhy rozchodníků, které vyžadují obdobné podmínky. Navíc snesou úplně stejnou zátěž.
3. Sukulentní vzhled dekorativních listových růžic je jako stvořený pro tvorbu různých „rostoucích“ dekorací. Můžete je vysadit třeba do drátěného korpusu na výrobu věnce nebo si je vysadit na vhodnou podložku zarámovanou obrazovým rámem, možností je opravdu spousta. Z netřesků si navíc můžete vytvořit i pořádnou sbírku.