Vřes a vřesovec, sousedé z vřesoviště

4.9.2023

Když se vřes začne na konci léta a na podzim přebarvovat do těch nejkrásnějších pastelových odstínů růžové a bílé, okamžitě víme, že se zahradnická sezóna blíží ke svému konci. Kouzelné atmosféry tohoto polokeře si můžete plnými doušky užívat v truhlíku za oknem i v kouzelném vřesovišti, kde mu bude tím nejlepším parťákem vřesovec.

Vřes (Calluna vulgaris) u nás roste i ve volné přírodě. Často jeho bílé nebo narůžovělé „peřiny“ najdete v borových lesích s kyselou půdou. Evropský původ má i nejčastěji pěstovaný druh vřesovce, vřesovec pleťový (Erica carnea). Ačkoli oba pochází z čeledě vřesovcovitých rostlin (Ericaceae), jedná se o různé druhy. Aby to ale nebylo tak jednoduché, vřes se dříve považoval za druh vřesovce, dnes tomu ale tak není, protože se mezi těmito rostlinami našla spousta rozdílných znaků. Zatímco pro vřes jsou typické k větvičce přisedlé šupiny, vřesovcové výhony zdobí mírně odstáté jehlicovité listy většinou tmavě zelené barvy. Rozdíl je i v termínu kvetení. Vřes obsypou květy většinou v srpnu nebo v září, vřesovec nezaskočí ani zima. Už od podzimu na svých výhonech drží úzká poupata, díky kterým se často považuje za rostlinu kvetoucí v zimě. V této době ale ještě spí, do plné krásy se rozvine v březnu a dubnu.

Na vřesech i vřesovcích oceníte i to, že jsou stálezelené, jejich krásu si tedy užijete po celý rok. Protože jsou oba tyto druhy hodně prošlechtěné, můžete s nimi doslova čarovat. Odrůdy se totiž liší nejen barvou květů, ale také zbarvením listů. Vřesy je zbarvují do různých odstínů zelené, výrazně stříbřité až po bronzovou a žlutou. Barvená škála listů vřesovce je o něco užší, ale i tak jsou dostupné odrůdy s výhony světle či tmavě zelenými nebo téměř zlatými.

Nejhezčí budou ve velkoplošném koberci

Oba druhy samozřejmě perfektně vyniknou i v nádobách na terase nebo v truhlíku na okenním parapetu. Nejkrásnější ale budou ve velkoplošných kobercových výsadbách například ve vřesovišti, kde se perfektně doplní s dalšími kyselomilnými keři. Dobrými sousedy jim budou například různé druhy opadavých nebo stálezelených azalek a rododendronů, zvolit ale můžete i mohutné jehličnany v podání cedrů, borovic nebo smrků. Při plánování vřesoviště zapojte fantazii, inspiraci najdete i ve volné přírodě, stačí se podívat, jak vypadá přírodní vřesoviště.

Co všechno jim musíte dopřát:

  • Oběma druhům vyhovuje především slunné stanoviště, porostou dobře ale i v polostínu.
  • Základním požadavkem je kyselá půda. Vřes ani vřesovec nebude prospívat v běžné zahradní zemině, natož v půdě s obsahem vápna. Pokud se je rozhodnete vysadit na svou zahradu, tak jedině do rašeliny, kterou lehce smísíte s běžnou zeminou. Rašelina ale musí jednoznačně převažovat. Některé druhy vřesovců snesou i půdu neutrální.
  • Půda by měla být živná a dobře propustná pro vodu. Vřes snese půdy mnohem sušší než vřesovec.
  • Oba keře jsou v našich podmínkách plně mrazuvzdorné, pouze při pěstování v nádobách dávejte pozor na dostatečné zazimování i zálivku, která bývá častým důvodem úhynu rostlin pěstovaných celoročně v květináčích.
  • Velmi dobře snáší mulčování kyselými mulčovacími materiály, jako jsou kůra nebo dřevěná štěpka. Můžete mulčovat i vlastní listovkou, kterou zároveň půdu doplníte o důležitý humus.
  • Vřes i vřesovec si většinou vybavíte jako nízké zahuštěné keře, aby tomu tak ale bylo, je nutné je každý rok po odkvětu ošetřit tvarovacím řezem. Vřesovce se většinou tvarují v průběhu léta, vřesy pak na jaře. Oba druhy bez řezu hravě přerostou výšku půl metru. Pokud jim dopřejete volnost, nebudou tolik zahuštěné, spíš široce a řídce rozkladité, což je třeba ve vřesovišti nežádoucí.
  • V jarním období si zaslouží pomalu rozpustné hnojivo pro kyselomilné dřeviny.
  • Při výsadbě do vřesoviště vám budou stačit tři až čtyři rostliny na metr čtvereční, během dvou let se při správné péči propojí v jediný koberec.

 

Kam se hodí

Oba stálezelené keře samozřejmě nejlépe vyniknou ve větším vřesovišti. Své místo ale najdou také ve světlejším podrostu pod jehličnany nebo na okraji výsadeb kyselomilných keřů. Pokud se rozhodnete pro založení vřesoviště, určitě nešetřete na ploše, čím větší plochu vřesům a vřesovců dopřejete, tím lepšího výsledku se dočkáte. Kombinujte různé odrůdy, které se liší barvou květů i listů. Od každé odrůdy ale na jedinou plochu sesaďte víc rostlin, kobercový efekt bude o to lepší. Pokud máte rádi výrazné barvy v dekoracích, určitě nezapomeňte vřesy sesadit i s dalšími podzimními rostlinami do většího květináče nebo truhlíku. Výborně se doplňuje například s okrasnou kapustou, drobnokvětými maceškami nebo s chryzantémami. Vřesovce kvetoucí v jarních měsících doprovodí časné čemeřice nebo první jarní cibuloviny.