Vyséváme papriky a rajčata

13.2.2024

Šťavnatá rajčata a papriky plné vitamínů jsou pro každého pěstitele fenoménem, se kterým se dá doslova čarovat. Stačí si jen vybavit řadu lákavých odrůd a hned máte lepší náladu. V lednu a únoru navíc začíná jejich sezona, protože potřebují nějaký ten čas k vyklíčení a dopěstování do velikosti, při které se budou moct přestěhovat na zahradu.

Obě plodiny jsou vyhlášené hlavně svou náročností, a to jak na stanoviště, tak i na pěstování. Pokud potřebujete jen několik málo rostlin, je samozřejmě na zvážení, jestli ve vašem případě nebude praktické si v dubnu nebo květnu pořídit už zapěstované sazenice, které už jen vysadíte na zahradu.

V zahradnických centrech si můžete pořídit jak klasickou sadbu, tak i tu roubovanou, která bude mít znatelný náskok, potěší mnohem větší sklizní i lepším zdravotním stavem.

Jestliže ale sazenice paprik a rajčat rok co rok doslova ovládají vaši zahradu, bude tou nejlepší volbou předpěstování ze semen. Výhodou této o něco pracnější metody je výběr z mnoha atraktivních odrůd, které určitě stojí za zkoušku.

Výběr vhodné odrůdy

Při výběru odrůd se neřiďte jen vzhledem plodů, zvažte hlavně svoje možnosti. Především u paprik je správný výběr základem úspěchu, přece jen se jedná o výrazně teplomilnou zeleninu určenou spíš pro nejteplejší oblasti. V chladnějších oblastech dosáhnete lepších pěstitelských úspěchů ve skleníku, foliovníku nebo na poli alespoň s krytem z netkané textilie. Právě u nich tedy zvažte, jestli se daná odrůda hodí pro polní pěstování, nebo jestli bude vyžadovat kryté a chráněné stanoviště nejlépe pod sklem. Nároky odrůd ovšem sledujte i u rajčat. V chladných oblastech raději volte ranější odrůdy. Myslete i na to, že třeba masité neboli steakové odrůdy potřebují k dozrání teplo a čas navíc, takže si zaslouží pěstování v teplých oblastech nebo alespoň na chráněném a výhřevném stanovišti. Co by vás ale u rajčat mělo zajímat stoprocentně, je typ růstu. Zatímco u tyčkových odrůd budete muset počítat s větší výškou, nutností uvazování ke stabilní opoře a vylamování postranních výhonů, keříčkové odrůdy většinou nedorůstají sice do velké výšky, ale zaberou víc místa. Velkou výhodou je to, že v naprosté většině se obejdou bez opory a odpadá u nich i nutnost vylamování postranních výhonů.

Výsev paprik

  • Tato teplomilná zelenina je vyhlášená také dlouhou dobou klíčení, s výsevem se tedy začíná mnohdy už v lednu, přičemž poslední semínka nevysévejte později než v březnu.
  • Pro výsev použijte nejlépe speciální substrát pro výsev. I když si možná říkáte, že je to zbytečná investice, věřte, že rozdíl rozhodně poznáte. Nejlepších výsledků dosáhnete se substrátem vzdušným, obohaceným pískem a kompostem. Substrát pro výsev bývá většinou určený i pro přesadbu, obsahuje totiž základní dávku živin i pro následný růst.
  • Semínka vysévejte na řídko buď do truhlíku či miniskleníku, nebo po jednom kuse do sadbovačů.
  • Pro klíčení semen zajistěte stabilní teplotu nad 20 °C. Výsevní nádobu zakryjte víkem nebo krytem z igelitu. Substrát by měl být rovnoměrně vlhký.
  • Po vytvoření pravých listů sazeničky přesaďte do větších květináčů, ve kterých sazenice dorostou. Jakmile přesáhnou výšku 15 centimetrů, připevněte je k opoře, která podpoří jejich rovný růst.
  • Papriky vysazujte na venkovní záhon až po polovině května. O něco dřív je ale můžete vysadit do skleníku nebo foliovníku, kde budou ochráněny před mrazem.
  • Papriky všeobecně nesnesou průvan ani teplotní výkyvy. Na exponovaných zahradních záhonech je proto raději ukryjte pod bílou netkanou textilii. Velmi dobře také snáší zakrytí záhonu černou netkanou textilií, díky které si půda udrží stabilnější teplotu.
  • Ideálním stanovištěm pro papriky je slunné místo bez extrémního úpalu s dobře propustnou, důkladně vyhnojenou půdou. Vhodným hnojivem je například kompost, který do půdy dodá i potřebnou dávku organické hmoty.
  • Papriky často ještě před výsadbou na stanoviště tvoří poupata, to první vždy vylomte, podpoříte tak další nakvétání.
  • U paprik jste se možná setkali s doporučením výsadby po dvou sazenicích k sobě. Důvodem je lepší opora rostlin. Je jen na vás, jestli tuto metodu zvolíte, většinou bývá oblíbená u odrůd s menšími lusky, zatímco velkoplodé papriky bývají vysazovány po jednom kuse a uvazují se k oporám.

Výsev rajčat

  • I rajčata potřebují pro výsev delší dobu, ačkoliv klíčí o něco rychleji než papriky. Semínka vysévejte od února do dubna.
  • Pro výsev použijte výsevní substrát. Vysévat můžete ve skleníku nebo doma, optimální teplotou pro klíčení bývá rozmezí 18 až 25 °C, přičemž pod 20 °C by měla teplota klesat jen přes noc.
  • Sazeničky se pikýrují ve fázi jednoho až dvou pravých listů. Pokud jste semena vysévali do sadbovačů, budete mít mnohem méně práce s následnou přesadbou a výběrem kvalitních sazenic.
  • Zapěstované sazenice rajčat vysaďte na venkovní záhon po polovině května. O něco dřív se dají vysadit jen do skleníku nebo jen tehdy, pokud venkovní rostliny zakryjete bílou netkanou textilií.
  • Rajčata jsou obdobně teplomilné jako papriky. Vyhovuje jim slunné stanoviště s kvalitní dobře vyhnojenou půdou. Do té můžete na podzim zapravit hnůj nebo na jaře kompost. I když mají rajčata ráda slunce, nebude pro ně ideální extrémní úpal.

 

Ve spolupráci s houbami

Není žádnou novinkou, že některé druhy hub spolupracují s vyššími rostlinami. Přesně tak to může být i v případě paprik a rajčat. Už při setí můžete pod semena zapravit přípravek Symbivit, který představuje ten nejlepší start pro klíčící rostliny. Pomáhat jim bude ale vlastně po celý jejich život. Pokud to nestihnete při výsevu, můžete Symbivit rostlinám dopřát až při výsadbě na zahradu nebo do skleníku, a to tak, že doporučenou dávku granulátu nasypete na dno jamky tak, aby s ním přišly kořeny sazenic do přímého kontaktu. Pokud se ptáte, proč vůbec používat mykorhizní přípravky, když papriky a rajčata porostou i bez nich, odpovědí bude hlavně mnohem lepší kondice zeleniny. Rostliny budou vitální, porostou bujněji a budou odolnější vůči stresovým faktorům, jako je například sucho. Odměnou za péči vám bude navíc i bohatá sklizeň, která bude stát za to.

 

Doporučení pro zálivku

Rajčata ani papriky nesnášejí zálivku na listy, zalévejte tedy rovnou na povrch záhonu. Dobrým pomocníkem bude například kapková závlaha složená z perforovaných hadic ukotvených k zemi. Voda se tak dostane rovnou ke kořenům, aniž by smáčela nadzemní části. Stejně jako ostatní plodová zelenina, i papriky a rajčata vyžadují přihnojování během sezony. V době intenzivního růstu a tvorby plodů oběma druhům dopřejte každý týden dávku tekutého hnojiva pro plodovou zeleninu.