Zamiokulkas, nenáročná pokojovka ideální pro začátečníky

15.3.2023

I když se u nás nepěstuje až tak moc dlouho jako jiné osvědčené pokojové rostliny, dnes patří mezi nejoblíbenější rostliny nejen do soukromých interiérů, ale také do kancelářských prostor. Zaujme svým cizokrajným vzhledem i nízkými nároky na pěstování.

Kulkas nebo také zamiokulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia ) pochází ze skalnatých částí Madagaskaru, které mu daly do vínku vysokou odolnost. Díky tomu tato pokojovka snese spíš nedostatek péče než její přemíru, není to totiž nejlepší volba pro ty pěstitele, kteří jsou zvyklí své rostliny zalévat téměř každý den. Raději si na vodu počká, než aby v ní doslova stála. Domů si většinou pořídíte kultivar se sytě zelenými kožovitými listy, který časem doroste do výšky okolo jednoho metru.

Trpasličí kultivary jsou spíš raritní, ale i tak se s nimi můžete setkat. Díky kožovitým listům je často považován za sukulent, konec konců i jeho pěstování péči o tuto skupinu rostlin připomíná. V květináči pak navíc skrývá menší překvapení. Kromě silných kořenů tu rostou podzemní hlízy, které fungují jako zásobárna vody i zásobních látek. S rostlinou postupně rostou, takže nabývají na objemu. Pokud zamiokulkas pěstujete v plastovém květináči, časem bývá poměrně hodně zdeformovaný, což je jasný signál k přesazení.

Co všechno mu musíte dopřát:

Zamiokulkas nejlépe poroste v místnosti s rozptýleným světlem, ale stejně dobře zvládne polostín i nepříliš tmavý stín. Velkým nebezpečím jsou pro něj naopak přímé sluneční paprsky, které dokáží jeho listy velmi rychle popálit. Poškození listů sluncem se projeví vznikem tmavých skvrn.
V zimě je vhodné květináč přenést na světlejší místo třeba na okno, aby se trochu vyrovnal světelný deficit.
Dá se velmi dobře pěstovat i v městském bytě se suchým vzduchem, dokonce se vypořádá í s blízkostí topení. Takové rostliny je ale určitě dobré jednou za čas osprchovat vodou, která listy zbaví i zachyceného prachu, nebo orosit vodou z postřikovače.
Pokud se tomuto vytrvalci přestane dařit, většinou bývá na vině špatná zálivka. Vydrží spíše sucho než trvalou vlhkost, bohatě tedy stačí zálivka jednou týdně. V případě přelévání přestává prospívat kvůli hnilobám hlíz i stonků.
Od jara do podzimu je vhodné zamiokulkas pohnojit tekutým hnojivem pro pokojové rostliny nebo pro sukulenty. V zimě nehnojte vůbec a výrazně uberte i zálivku.
Vyhovují mu běžné pokojové teploty, v zimě by ovšem neměly klesnout pod 15 °C.
Přesazení je nutné většinou po několika letech, kdy rostlina vyplní celý květináč. V případě pěstování v plastovém květináči je jasným signálem pro přesadbu jeho deformace. Pokud hlízy v květináči rostou příliš nahusto, je lepší květináč nastřihnout, aby nedošlo k poškození kořenů a hlíz.
Pro přesadbu je vhodný běžný substrát pro pokojové rostliny. Na dno nádoby je nutné nasypat silnou vrstvu drenáže v podobě keramzitu nebo štěrku. Tyto materiály jsou v případě zamiokulkasu opravdu nutné, odvedou totiž přebytečnou zálivkovou vodu od kořenů.
Při přesadbě je možné rostlinu rozdělit na několik menších sazenic. Množit se ale dá také listovými řízky, které se buď položí na suchý písek, nebo se dají do sklenice s vodou, kde časem pustí kořínky a vytvoří malou hlízku.
Dobrou zprávou pro každého pěstitele je, že zamiokulkas nijak zvlášť netrpí na škůdce. Jedinou hrozbou jsou hniloby kořenů a stonků při příliš přehnaném zalévání, které u této pokojovky stojí za většinou problémů.
Starší rostliny rostou poměrně bujně, a tak se může stát, že se některé listy obloukovitě rozklesnou, takže mohou překážet. Rostliny je možné zpevnit méně nápadným úvazkem nebo tyto neposlušné listy odstřihnout. Nemělo by jich být ale moc, aby rostlině nescházely a nebyly moc viditelné řezné rány.

Kam se hodí

Pokud hledáte vhodnou květinu do ložnice, pracovny, obývacího pokoje nebo do haly, pak pro vás bude zamiokulkas jasnou volbou. I když se uvádí, že nejlépe roste v místnosti s rozptýleným světlem, skvěle si poradí i s polostínem nebo se světlejším stínem. Protože nijak výrazně nevoní, hodí se do každé místnosti, kde pobýváte delší dobu nebo kde dokonce spíte. Jeho listy fungují jako spolehlivá čistička vzduchu a je to také vhodná rostlina pro začínající pěstitele, kteří si tak mohou na vlastní kůži vyzkoušet péči o pokojovky, aniž by je hned na začátku odradila náročná péče. V předjarním Zpravodaji jste se také mohli dočíst, že se zamiokulkas řadí mezi další rostliny, které fungují jako přírodní antidepresivum. Jeho sytě zelené listy i netradiční vzhled totiž fungují jako balzám na lidskou psychiku, proto je určitě dobré si tuto pokojovku pozvat k sobě domů.

Několik zajímavostí na závěr

Zamiokulkas je až neuvěřitelně podobný zámii (Zamia pumila), od které dostal do vínku i podobný název. Zatímco listy obou rostlin vypadají téměř stejně, zámie tvoří silnější „kmen“ nebo spíše kmenovou hlízu, díky které je svým vzhledem hodně podobná cykasu (Cycas).

Většinou jsou dostupné vzrůstné zelenolisté kultivary dorůstající výšky okolo 80 až 100 centimetrů. Objevíte ale i raritní trpasličí kultivary, které dorůstají sotva 20 centimetrů.Poměrně nedávno se také objevil netradiční kultivar Super Nova, který zaujme temně zelenými listy s tmavým nádechem. Super Nova vynikne hlavně ve světlém interiéru jako netradiční pokojovka.

I když je běžně dostupný kultivar poměrně vzrůstný, může být určitou dobu pěstován ve formě kokedamy, u které je běžná pěstební nádoba nahrazena koulí z rašeliny, perlitu a jílu obalenou mechem.
Zamiokulkas v tomto případě nedoroste takových rozměrů, časem ale mohou pěstební kouli narušit rostoucí hlízy, proto se po určité době musí zamiokulkas přesadit do květináče, kde se už bude moct normálně rozrůst.

Celá rostlina je jedovatá, proto ji raději pěstujte mimo dosah malých dětí i domácích mazlíčků.