Málokterý keř toho na zahradě zvládne tolik jako aronie. Kvete, poskytuje stín, na podzim krásně zčervená a hlavně vás odmění spoustou tmavě fialových plodů nabitých zdravím.
Co se týče péče, je to s ní snadné - poradí si s mrazem, suchem i chudou půdou. Aronie, které se lidově říká černý jeřáb nebo temnoplodec, je jedním z nejvděčnějších ovocných keřů, jaký můžete zasadit. A pokud vás dosud odrazovala trpká chuť plodů, po přečtení možná změníte názor.
Aronie není žádná exotická novinka, u nás se pěstuje už desítky let, jen dlouho stála ve stínu známějšího rybízu a angreštu. Dnes zažívá comeback jako „superpotravina", a to hlavně díky obsahu barviv a antioxidantů, kterými strčí do kapsy i borůvky nebo granátové jablko.
Aronie černoplodá (odborně Aronia melanocarpa) je opadavý keř, který k nám doputoval ze Severní Ameriky. Tam ji domorodí obyvatelé znali dávno a sušené plody používali do zásob na zimu. Do Evropy se dostala jako okrasná dřevina a teprve později se přišlo na to, jaký poklad se skrývá v jejích plodech. Lidové názvy černý jeřáb i temnoplodec vystihují to hlavní, tedy drobné tmavé plody podobné jeřabinám a listy, které jsou příbuzné s jeřábem. Botanicky má totiž aronie k jeřábu opravdu blízko.
Na jaře keř obalí drobné bílé, někdy jemně narůžovělé květy, které lákají včely a jsou vítanou pastvou v době, kdy toho jinde ještě moc nekvete. Aronie je samosprašná, takže plodí, i když zasadíte jen jeden keř. Na podzim navíc udělá parádu i mimo talíř. Listy se zbarví do sytě červené a oranžové, takže se keř stane okrasnou dominantou zahrady.
Aronie vyroste zhruba do dvou až tří metrů a tvoří hustý, rozložitý keř. Roste Zespodu obrůstá novými výhony, takže se z ní dá snadno udělat i zajímavý živý plot. Je mimořádně otužilá, silné mrazy jí nevadí a snese i drsnější polohy, kde by jiné ovoce zmrzlo. Poradí si s chudou i těžší půdou a odpustí i menší sucho, i když za pravidelnou vláhu vám poděkuje bohatší úrodou.
Nejvíc plodů dostanete na slunci, kde se pořádně vybarví a nasládnou. Snese i polostín, tam ale sklizeň nebývá tak štědrá. Keř začíná plodit už druhým až třetím rokem po výsadbě a s přibývajícím věkem přidává. Dospělá aronie dokáže vám zajistí i několik kilogramů plodů z jednoho keře. Řez skoro nepotřebuje, stačí jednou za čas prosvětlit a odstranit staré a suché větve.
Kromě barviv obsahují plody i vitamin C, vitaminy skupiny B, vitamin K a minerály jako mangan, železo nebo draslík. Tradičně se aronii přisuzuje příznivý vliv na cévy, krevní tlak a imunitu. Konkrétní účinky by ale neměly nahrazovat radu lékaře, berte aronii spíš jako chutné a poctivé doplnění jídelníčku než jako lék.
Plody se dají také sušit a přidávat do müsli, čajů nebo pečiva, kde nahradí rozinky. Oblíbené je i domácí víno a likér.
Malý tip na závěr: chuť plodů výrazně zjemní, když je sklidíte až po prvních mrazivých nocích, nebo je před zpracováním na pár hodin necháte v mrazáku. Mráz trpkost zmírní a plody zesládnou.
Přírodní barvivo
Šťáva z aronie tak intenzivně barví, že se používá jako přírodní potravinářské barvivo. Obarví jogurt, dort i další ovocné šťávy, kterým dodá krásný fialovočervený odstín bez umělých přísad.
Skoro bezúdržbový keř
Aronie prakticky nebývá napadena škůdci ani chorobami a nepotřebuje postřiky. Je proto ideální volbou pro každého, kdo chce zdravé ovoce bez chemie a bez velké práce okolo.
Odolá i silnému mrazu
Keř snese teploty hluboko pod bodem mrazu, takže mu svědčí i vyšší polohy a drsnější zahrady, kde jiné ovoce namrzá. Kvete navíc až v květnu, a tak jí obvykle neublíží ani pozdní jarní mrazíky.
Dvojí okrasa do roka
Na jaře keř zdobí bílé květy, na podzim se listy zbarví do ohnivě červené a oranžové. Aronie tak není jen užitková, ale i pěkná okrasná dřevina, kterou klidně vysaďte na viditelné místo.
Nejlepší dobou na výsadbu je podzim nebo časné jaro. Podzimní výsadba má tu výhodu, že keř do zimy stihne zakořenit a na jaře rovnou vyrazí. Vyberte mu slunné místo, vykopejte jámu o něco větší než kořenový bal a po zasazení keř pořádně zalijte. První rok mu dopřejte pravidelnou vláhu, než se dobře uchytí, později už je aronie nenáročná a poradí si sama.
Pokud chcete z aronie živý plot nebo souvislý pás, sázejte keře zhruba metr od sebe. Na samostatný solitér nechte prostoru víc, ať se má kam rozrůst. Půdu okolo můžete zamulčovat, mulč udrží vláhu a ušetří vám pletí.
Ano, plody nejsou jedovaté a jíst se dají i syrové. Mají ale výraznou trpkou a svíravou chuť kvůli tříslovinám, takže většině lidí syrové moc nechutnají. Lepší je zpracovat je na šťávu, marmeládu nebo sirup, případně je sklidit až po prvních mrazících, kdy zesládnou.
Plody dozrávají od konce srpna do září. Poznáte to podle toho, že jsou tmavě fialové až černé, lesklé a na dotek měkké. Sklizeň klidně nechte až na dobu po prvních mrazících nocích, chuť plodů se tím výrazně zjemní.
Ne, aronie je samosprašná a plodí i jako jediný keř na zahradě. Pokud ale zasadíte víc keřů, získáte samozřejmě větší úrodu a můžete z nich udělat třeba užitkový živý plot.
Naopak, patří k nejméně náročným ovocným keřům. Snese mráz, sucho i chudší půdu, netrápí ji škůdci ani choroby a nepotřebuje postřiky ani složitý řez. Nejvíc plodů dá na slunci, jinak si o péči skoro neřekne.
Text: Lucie Vobořilová; foto: Shutterstock
Zpět na přehled