Za botanikou do Edinburghu

V královské botanické zahradě nedaleko centra Edinburghu se má na co těšit každý milovník vegetace. Kromě rozsáhlé skalky tu najdete expozici čínské vegetace, fosilní zahradu i několik rarit, které stojí za návštěvu. Na podzim si tu navíc užijete ty nejkrásnější barvy, do kterých se převléknou rostliny ze všech klimatických pásem.

Od pěstování léčivých rostlin až po velkolepou skalku

Botanická zahrada v Edinburghu byla založena už v roce 1670 za účelem pěstování léčivých rostlin. O dvě stě let později tu pak vznikla rozsáhlá skalka, která je dodnes jedním z největších lákadel pro návštěvníky. Byla vytvořena v promyšleně vymodelovaném terénu, který imituje reliéf horské a podhorské krajiny. K vidění je v ní přibližně 5000 druhů skalniček.

Expedice do Číny

Ke konci 19. století dění v botanické zahradě významně ovlivnil sběratel rostlin George Forrest, který pro zahradu začal pracovat. Celkem šestkrát se vydal na expedici do Číny, odkud přivezl na 300 druhů rododendronů a azalek, více než 150 prvosenek, mnoho zajímavých kosatců, lilií i řadu jiných druhů rostlin. Tím položil základ sbírky čínské flory, která i dnes patří k nejbohatším sbírkám asijské vegetace shromážděné mimo území Číny.

Nenechte si ujít návštěvu skleníků

Součástí zahrady je také několik skleníků, z nichž každý se zaměřuje na jiné klimatické pásmo. Jedním z těch nejznámějších je proslulý palmový skleník postavený ve třicátých letech 19. století ve viktoriánském stylu. Na toulkách zahradou tady můžete zavítat jak do tropického skleníku plného orchidejí, tak do vyprahlé pouště pyšnící se širokou sbírkou kaktusů a sukulentů. V těchto sklenících můžete narazit i na jednu z vůbec největších rarit edinburské botanické zahrady, obrovský zmijovec titánský (Amorphophallus titanus), nejvíce páchnoucí květinu na světě.

: Spoustu zajímavých rostlin najdete na velkolepé skalce, která věrně připomíná horskou krajinu.

: Zmijovec titánský

: Palmový skleník patří k nejstarším místním stavbám

Vítejte ve fosilní zahradě

Místo, které rozhodně stojí za navštívení, je určitě fosilní zahrada, kde je umístěn zkamenělý kmen prehistorického stromu druhu Pitus withami. Tento zkamenělý strom byl nalezen nedaleko od svého současného místa vystavení a pochází přibližně z období před 330 miliony let. S délkou 10,5 m se jedná o největší rostlinnou fosilii Skotska.

V blízkosti tohoto vzácného exponátu jsou součástí fosilní zahrady také živé rostliny, které v téměř nezměněné podobě přežily do dnešních časů od období druhohor. Součástí této skupiny je například jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), blahočet chilský (Araucaria araucana) nebo teprve nedávno objevený starobylý jehličnan, womelie vznešená (Wollemia nobilis).

Pestrobarevné trvalky i skleníky s vegetací z různých klimatických pásem

Už z velké vzdálenosti jsou viditelné rozlehlé trvalkové záhony, nejbarevnější oddělení botanické zahrady. Nejdelší z trvalkových záhonů byl vytvořen na pozadí stoletého bukového živého plotu, který měl původně oddělovat botanickou zahradu od okolní krajiny. Tento záhon dosahuje neuvěřitelné délky přes 160 metrů.

Seriál Botanické zahrady: Za botanikou do Sydney