Za botanikou do Prahy

JAK TO VŠECHNO BYLO

Ve dvacátých letech 20. století bylo už jasné, že malé prostory univerzitní zahrady Na Slupi nebudou stačit, což odstartovalo debaty o založení botanické zahrady v Troji. Novým změnám v té době nahrálo věnování rozlehlých pozemků velkostatkářem Aloisem Svobodou státu za účelem vzdělávání. Podle původního plánu měla zahrada zaujímat plochu 130 hektarů, k tomu ovšem nikdy nedošlo a zredukovaný prvotní záměr se začal realizovat až po mnoha letech.
Až roku 1968 byl vydán souhlas k vybudování zahrady. Až do roku 1992, kdy začala být zahrada celoročně otevřena, byla pro většinu Pražanů neznámá. Bylo to z toho důvodu, že zahradu mohla
veřejnost navštívit pouze během pár dní v roce v rámci Dnů otevřených dveří. Pro zahradu byl přelomový až rok 2011, kdy se nepropojené venkovní expozice sloučily v jediný celek. Venkovní část botanické zahrady byla navíc od dubna toho roku zpřístupněna celoročně.

Od Ornamentální zahrady až po Fata Morganu

Nejstarší expozicí je Ornamentální zahrada otevřená od roku 1992. Jedná se o centrum všeho dění v botanické zahradě, ve kterém jsou k vidění sekvoje, sbírka letniček i dvouletek, trvalky i okrasné trávy. Prostor je věnován také užitkovým rostlinám mírného pásma i kolekci léčivých, barvířských i jedovatých rostlin. Dohromady je zde soustředěno přes 350 taxonů užitkových rostlin. Za pozornost tu ale stojí i skalničkový skleník, sbírka lilií, denivek i louka věnovaná obsáhlé sbírce zimovzdorných bambusů. Důležitým cílem je v botanické zahradě také Japonská zahrada. Ta se začala budovat roku 1995 a veřejnosti byla zpřístupněna o dva roky později. Je tu k vidění jedna z největších sbírek kultivarů japonských javorů v České republice. Tato zahrada se stala tradičním místem konání bonsajové výstavy, každý rok v květnu jsou v této zahradě vystaveny desítky bonsají z kolekce botanické zahrady i předních českých a zahraničních pěstitelů. Od roku 2011 je dále přístupná další část expozice označená jako Stráň. Zde se dochovaly zlomky původních stepních společenstev, typických pro Troju do 20. let minulého století. Za návštěvu stojí také Pivoňková louka, Mokřad, Severoamerická polopoušť či kolekce magnolií a expozice stálezelených dřevin. Mimo areál venkovních expozic Botanické zahrady se na prosluněném jižním svahu trojské stráně nachází tropický skleník Fata Morgana. Moderní stavba je zapuštěna do skalnatého terénu, který tvoří zadní stranu skleníku – ten je důmyslně využitý k terasovité výsadbě vystavených rostlin. Expozice jsou doplněny jezírky a vodopády. Největším lákadlem je čtyři metry hluboké jezero a téměř šest metrů vysoký vodopád. Vnitřek skleníku je rozčleněn na tři samostatné části, přičemž každá z nich má specifickou teplotu i vlhkost vzduchu.