Od zdravé půdy až po zahradu kvetoucí a stabilní

1. fáze

Základem je funkční půda, to už jsme si řekli. Hnojte ji s rozmyslem a smysluplně se o ni starejte. Lehčí půdy stačí zrýt lehce vidlemi a na tu těžší si vezměte radši rýč. Hloubkové rytí se ale moc nedoporučuje, protože při něm dochází k narušení rovnováhy půdních mikroorganismů.

2. fáze

Práci na zahradě si můžete usnadnit například tím, že budete všechny výsadby mulčovat. Štěrk, kačírek, kamenné valouny, kůra, štěpka nebo dokonce sláma dokážou opravdové divy. Zatímco některé hmoty do kážou půdu ochlazovat, jiné zase i mírně zahřívat. Jedno je ale jasné, ve velké míře snižují riziko zaplevelení a omezují výpar vody, se kterou je třeba hospodařit opravdu s rozmyslem.

3. fáze

Druhově bohatá zahrada bude přinášet radost a bude mnohem více soběstačná. Nemusíte být nutně včelařem, abyste měli důvod pro nalákání včel na svůj pozemek. Opylovačům totiž vděčíme nejen za med, ale také za bohatou sklizeň ovoce. Navíc taková zahrada bude bavit vás i děti.

4. fáze

Smysluplné výsadby i osevní plány budou důležité pro pěstitele okrasných i užitkových rostlin. Do zeleninových záhonů vysaďte aromatické afrikány, odpuzují totiž háďátka. Proti dalším hmyzím škůdcům bude účinná lichořeřišnice nebo chryzantéma. Půda si zase po některých plodinách potřebuje odpočinout, proto po sobě nepěstujte jedlé cibuloviny v podobě cibule, česneku a pórku. Interakce v zahradě jsou neskutečně pestré a stojí za to do nich nahlédnout.

5. fáze

Užiteční živočichové byli dlouhá léta přehlíženi, ale změna přístupu k zahradničení nás vede k tomu, že se je snažíme na vlastní pozemek spíš nalákat. Na zahradě totiž dokážou do jisté míry nastolit rovnováhu, protože jsou přirozenými predátory škůdců. Možná pak budete překvapení, že i slimáci
nebo mšice mají své nepřátele.

Světová osobnost : Botanický hrdina Ernest Henry Wilson